Mezi obyvatelstvem Jindřichova Hradce se vyprávěla pověst, že od sv. Jakuba k městu vede chodba, která je zčásti umělá a zčásti přírodní. Bohuslav Balbín se pokoušel tuto chodbu se svými studenty prozkoumat, ale když došel k jakési přehradě, za níž cítil prohlubeň, vrátili se. Na začátku 18. století se pokusil do jakubské chodby jakýsi nežárecký soukeník, starý písmák. Když ušel v chodbě asi 200 kroků, objevil druhou chodbu, která vedla doprava.
Uslyšel šumění vody a pak před sebou náhle uviděl světlo. Myslel si, že už je v hradu, ale přišel prý do prostorného sklepení, v němž bylo drahé kamení, skříně naplněné skvosty ze zlata, stříbra a drahokamů, zlatými a stříbrnými penězi. Domníval se, že našel poklad pánů z Hradce. Když chtěl přistoupit blíže, spatřil psa, obludu s ohnivýma očima, vyceněnými tesáky a zkrvavenými dásněmi, před kterou se dal na útěk. Se svými přáteli vybavení rýči, krumpáči a kahanci se rozhodl výpravu opakovat, ale narazili na sesutou klenbu, která je nepustila dál. Zato však spatřili na obecním pastvišti Na Vejhoně množství vil a bludiček, které tančily. Když na hradecké věži odbila jedna hodina, zjevení zmizelo. Další výpravy jim byly zakázány.
O svatojakubské chodbě se psalo ještě v průvodci Mikuláše Boleslavského v r. 1888, kde bylo uvedeno, že otvory v zemi u Jakuba jsou zčásti zasypané tajné chodby, které vedly z hradu a jejichž směr naznačují kapličky křížové cesty.
V roce 1935 byly báje o podzemních chodbách oživeny, protože se na nynějším náměstí Míru objevily dvě jámy s vodou na dně. J. Muk poznamenává, že většina lidí byla přesvědčena, že díry vedou k chodbám, jimiž by se dostali do kostela sv. Jakuba.
Podzemí by se dalo rozdělit na dvě části – na část zámeckou a městskou. Část chodby pod zámkem má dokonce i nainstalované elektrické rozvody. Známá je existence kruhové chodby pod Rondelem, která byla určena pro muzikanty obveselující šlechtu. Pod zámeckou kaplí jsou propojené sklepy, které od 15. století slouží jako dílny a skladiště. Ale chodba ze zámku až na Jakub je patrně jen romantickým výmyslem, i když chodbu na Jakub nemůžeme zcela vyloučit, víme jenom o chodbě ze zámku do gobelínky.
A městské chodby? Centrum Hradce stojí z velké části na skalním masivu, a tak se pravděpodobně legendy o tajných chodbách pod městem nezakládají na pravdě. Pod historickým jádrem, např. v Panské ulici a na náměstí Míru, se tradují podzemní chodby, spojující zámek, klášter a kostely. Mělo by to smysl proto, že kdysi mohly sloužit k útěku nebo k napadení nepřátel zezadu. Sklepy na náměstí Míru byly mockrát přestavované a zazdívané, třeba ty v hlubinách Langrova domu. Při provozování vodovodů a kanalizací bylo zatím nalezeno podzemí pod Panskou ulicí.
Text: 1. ZŠ Jindřichův Hradec
Seriál pověstí a legend Jindřichohradecka je publikován ve spolupráci s vedením 1. základní školy v Jindřichově Hradci. Ponořte se s námi do tajuplné historie.