Jezuitský seminář (Krýzovy jesličky) – Muzeum Jindřichohradecka

Objekt muzea Jindřichohradecka, v němž je umístěna většina expozic muzea, byl po dvě století užíván jako jezuitský seminář. Původní dvoukřídlá stavba ve tvaru písmene L, umístěná při jižní straně Nežárecké brány naproti jezuitské koleji, však již v roce 1615 vyhořela.

Dostavěním seminární kaple sv. Víta v roce 1642 získal tento pozdně renesanční objekt svou dnešní podobu. Od šedesátých let 19. století v něm pak až do roku 1923 sídlilo jindřichohradecké gymnázium. Uprázdněný objekt o dva roky později koupilo město Jindřichův Hradec a upravilo ho pro muzeum, jehož nové výstavní prostory byly veřejnosti poprvé zpřístupněny v květnu 1928.

Nejznámějším exponátem jindřichohradeckého muzea jsou však bezesporu proslulé Krýzovy jesličky, největší mechanický lidový betlém na světě, zapsaný v Guinessově knize rekordů. V bývalé kapli sv. Víta, nejmladší části budovy z roku 1642, pořádá muzeum výtvarné výstavy, výstavy z vlastních sbírek i odborné výstavy zaměřené na regionální historii, národopis a pod.

---

Expozice:

• Krýzovy jesličky – Největší lidový mechanický betlém na světě, který je zapsán v Guinnessově knize rekordů, patří k nejnavštěvovanějším expozicím muzea. Velkolepý betlém, který jeho tvůrce, jindřichohradecký punčochářský mistr Tomáš Krýza, vytvářel více než šedesát let. Jesličky obsahují 1398 figurek lidí a zvířat, z nichž se 133 pohybuje. Figurky jsou vyrobeny z kašírovací hmoty a ze dřeva. Původní mechanismus, který byl zpočátku poháněn ručně, rozvádí pohyb z jediného elektromotoru.
• Gotické sochařství – Těžiště této expozice spočívá ve kvalitní kolekci vrcholně a pozdně gotické dřevořezby. Ve vynikajícím stavu jsou zachovány Madona s dítětem, sv. Apolonie, sv. Barbora, sv. Prokop, Assumpta nebo sv. Anna Samotřetí. Všechny vystavené sochy pocházejí z kostelů a kaplí z Jindřichohradecka.
• Landfrasova tiskárna – Ojedinělá kolekce památek na nejvýznamnější mimopražskou tiskárnu 19. století, která působila v Jindřichově Hradci od roku 1797 až do poloviny 20. století. Zachycuje proces vzniku tištěné knihy v 19. století a konkrétní podobou jednotlivých tisků i jejich vazeb včetně osobních památek na rodinu Landfrasů.
• Letecká bitva nad Jindřichohradeckem – Jedno z největších leteckých střetnutí 24. 8. 1944 nad Protektorátem Čechy a Morava, kdy v jejím průběhu došlo nad územím našeho regionu a v jeho okolí k sestřelení 6 amerických čtyřmotorových bombardérů B 24 Liberator ze sestavy 15. letecké armády a nejméně čtrnácti stíhaček typu Messerschmitt Bf 109 a Focke Wulf Fw 190 německé Luftwaffe.
• Malované ostrostřelecké terče – Malované terče jindřichohradeckých ostrostřelců z 19. století, na nichž je zobrazeny výjevy z historie města, významných událostí v Evropě i z historie ostrostřeleckého sboru. Kolekci terčů doplňuje ukázka terčových zbraní ze sbírek muzea.
• Cechy a řemesla – cechovní truhlice, konvice, ferule či vývěsní štíty a výrobky, které dokládají, že Jindřichův Hradec patřil v 16. – 17. století k největším českým městům s rozvinutým obchodem i řemesly. Nejvýznamnějším cechem byli soukeníci, k bohatým cechům náleželi koželuzi, řezníci, kováři a zámečníci, mlynáři, pekaři a perníkáři, důležitou roli sehrávali zedníci a kameníci, tesaři a truhláři, hrnčíři a kamnáři i další řemeslníci, o nichž expozice vypovídá.
• Holub Ludens – Výtvarné dílo výtvarníka a literáta Vladimíra Holuba (1912 – 1995) tvoří nepřehlédnutelný celek v kontextu celoevropského umění. Autorova ucelená estetika se projevila především v „Domečku“, kde ho navštěvovali přátelé z uměleckých kruhů z Čech i ze zahraničí (spisovatel Günter Grass, Josef Škvorecký a další). Tento dům, také nazývaný holubník, se stal jeho největším výtvorem plným artefaktů z kovu, asambláží, ready-mades, koláží, kreseb, objektů a nejlépe zrcadlil jeho osobnost.
• Jihočeská LADA – Expozice prezentuje kompletní výrobu šicích strojů v akciové továrně na šicí stroje Soběslav, pozdějšího známého jihočeského podniku LADA, který měl svůj pobočný závod také v Jindřichově Hradci. Šicí stroje pro domácnost i řemeslníky doplňují ukázky dobových oděvů.
• Jihočeské betlémy –  Výběr z  tradiční lidové historické i novodobé betlémářské tvorby pocházející z jižních Čech představuje unikátní jesličky z papíru, dřeva, dragantu, vosku, keramiky, skla, šustí, kůže, drůbeřky, krajky a dalších materiálů.
• Lékárna „U Panny Marie Pomocné“ – Expozice vznikla z původního zařízení historické jindřichohradecké lékárny v domě čp. 164/I na hlavním náměstí, která zde existovala již v 17. století. Souprava unikátního klasicistního lékárenského nábytku z přelomu 18. a 19. století vyniká bohatou výzdobou, jednotlivé zásuvky jsou opatřeny nejen latinskými nápisy, ale zejména malbami krajinných vedut. Vystavené lékárenské nádobí z původního interiéru lékárny doplňují starší exponáty z muzejních sbírek a kopie historických předmětů.
• Město pánů z Hradce – Expozice představuje historii Jindřichova Hradce ve 13. – 16. století, kdy patřil k nejvýznamnějším a největším českým městům. Připomenuta je vysoká kulturní úroveň dvora pánů z Hradce, která v období pozdní gotiky a renesance dosahovala středoevropské úrovně.
• Měšťanská a lidová kultura – Reprezentativní salón jindřichohradeckého měšťana v polovině 19. století s dobovým nábytkem, sklem, porcelánem, oděvy, oděvními doplňky a dalšími exponáty nezbytnými pro život tehdejší vyšší společnosti. Oproti bohatému interiéru měšťanskému je v expozici lidové kultury prezentována selská sednice z Blat z poloviny 19. století. Její tradiční zařízení je doplněno bohatými blatskými kroji a jejich součástmi a dalšími drobnostmi ze života vesnického.
• Obrazová galerie – Podoba expozice a způsob prezentace vystavených děl se snaží návštěvníkovi co nejvíce přiblížit nejkvalitnější a nejzajímavější kusy ze sbírek muzea. Expozice představuje převážně obrazy a kresby, které jsou instalovány v chronologickém sledu od renesance až po nejmodernější umění a místy doplněny několika sochařskými pracemi. Muzejní expozice tak ukazuje vývoj a základní tendence umění v průběhu staletí a pomáhá vytvářet přesnější představu o vztahu centra a regionu a o vývoji umění vůbec.
• Síň Emy Destinnové – Expozice prezentuje umělecký odkaz a životní osudy nejslavnější české pěvkyně. Ve dvou místnostech jsou kromě fotografií, dokumentů a předmětů přestavujících pěveckou kariéru umělkyně vystaveny také ukázky z bohatých sbírek pěvkyně včetně nábytku, hudebních nástrojů, porcelánu či kuriozit, které soustředila na zámku v nedaleké Stráži nad Nežárkou, kde žila od r. 1914 až do své smrti. Expozici doplňují zvukové ukázky pěveckého umění Emy Destinnové.

---

Vstupné:

Expozice:
základní vstupné: 60,- Kč/osoba
rodinné vstupné (otec, matka a nejméně 1 dítě do 15 let): 140,- Kč
děti, studenti, důchodci a invalidé: 40,- Kč/osoba
děti do 4 let zdarma

výprava mateřské školy: 10,- Kč/osoba, dozor zdarma
vánoční sleva: děti do 6 let zdarma
výklad v AJ, NJ: příplatek 30,- Kč/osoba

Výstavy:
základní vstupné 20,- Kč/osoba
děti do 4 let zdarma
školní výprava (včetně mateřských školek) 10,- Kč/osoba, dozor zdarma

prohlídka mimo návštěvní dobu za 100% příplatek ze základního vstupného

---

Otevírací doba:

• 1. duben – 31. květen otevřeno denně mimo pondělí 8.30 – 12.00 a 13.00 – 17.00 hodin
• 1. červen – 31. srpen otevřeno denně 8.30 – 12.00 a 13.00 – 17.00 hodin
• 1. září – 14. prosince otevřeno denně mimo pondělí 8.30 – 12.00 a 13.00 – 17.00 hodin
• 15. prosinec – 6. leden otevřeno denně 8.30 – 12.00 a 13.00 – 17.00 hodin
• 7. leden – 31. březen zavřeno

Poslední vstup do muzea v 11.30 a v 16.30 hodin.

28. září otevřeno
28. října otevřeno
24. prosince a 31. prosince otevřeno do 12.00 hodin
1. ledna otevřeno od 13.00 hodin

---