Nežárecká brána dříve taká zvaná Linecká brána je původem ze středověku, konec 15 století. Nachází se nedaleko státního hradu/zámku, na Balbínově náměstí. Stále budí pozornost obyvatel i návštěvníků města.
Jako jediná se totiž dochovala z původních tří bran, jež byly součástí městského opevnění. Původní středověká brána o dvou gotických patrech byla rozšířena při výstavbě přilehlé budovy semináře o další patro pozdně renesanční podoby s klíčovými střílnami a sedlovou střechou.
Na počátku 19. století vznikl ještě nástavec trojúhelníkového štítku, do něhož byly umístěny ciferníky hodin. V roce 1879 byly v bráně instalovány věžní hodiny jindřichohradeckého hodináře Martina Rezka. Brána je na západní straně ozdobena kamenným reliéfem městského znaku v renesanční kartuši, vnitřní strana brány byla na konci 17. století opatřena malovanými erby Jana Jiřího Jáchyma Slavaty a jeho manželky Marie Markéty z Rappachu.
Interiér Nežárecké brány není přístupný, prostory využívá Muzeum Jindřichohradecka.
Zajímavost:
Pro zbourání dvou ze tří městských bran (Novoměstská a Rybnická) se rozhodli tehdejší radní s ohledem na katastrofální následky ničivého požáru v roce 1801. Zároveň došlo k zasypání hradebního příkopu mezi Novoměstským náměstím a údolím řeky Nežárky. Zbytky hradeb tak dnes připomíná již jen okrouhlá bašta v Husových sadech, která byla později klasicistně upravená, a také název Hradební ulice. Domy, které tu stojí, mají svá průčelí situována směrem od bývalých hradeb do středu města a nikoliv do parku.
Foto: Walter Binder a archiv Muzea Jindřichohradecka