Drslavici, předkové Černínů, si kdysi v dávné době znepřátelili svého krále tak, že se je rozhodl zničit.
A tak k tvrzi přitáhlo velké vojsko, které se nakonec tvrze zmocnilo. Nastalo strašné vyvražďování všech Drslaviců. Když se zdálo, že už jsou všichni mrtví, nepřátelé ještě vyloupili všechno, co mělo nějakou cenu, a pak teprve odtáhli. Teprve potom se odvážili poddaní vylézt ze svých chalup a pospíšili si do tvrze. Smutně stáli nad mrtvolami svých pánů a litovali je, protože Drslavici byli známí svou dobrou povahou. Pochovali je a potom se znovu vrátili do zpustošené tvrze, prošli prázdnými komorami a pustými, vydrancovanými síněmi. Najednou uslyšeli pláč. Tehdy jednoho sedláka napadlo, aby se v černé kuchyni podíval do komína. A tu najednou viděli, že v komíně byla ukryta chůva s malým pacholetem, nejmladší ratolestí Drslaviců, které jako zázrakem zůstalo naživu. (Podle jiné verze ale uložila chůva dítě do komína předtím, než ji také zastihla smrt).
I podivili se lidé velice a litovali nebohé dítě: „Chuděnec, jak je od sazí černý! Bůh nám ho zachovej, aby nám byl pánem milostivým.“ A podle toho, že byl černý, začali jeho rod nazývat Černínové a jeho tvrz byla od té doby zvána Chudenice.
Černínové patří mezi nejstarší a nejvýznamnější české šlechtické rody. Významným potomkem rodiny byl například Evžen Karel Černín, který vytvořil největší šlechtický archiv tím, že sloučil archivy Černínů, pánů z Hradce a Slavatů, tedy všech třech panovnických rodin z hradeckého zámku.
V současné době žijí příslušníci rodu hlavně v Rakousku a Německu. Loni v červnu někteří členové rodiny dokonce navštívili Hradec.
Zdroj: 1. ZŠ Jindřichův Hradec
Seriál pověstí a legend Jindřichohradecka je publikován ve spolupráci s vedením 1. základní školy v Jindřichově Hradci. Ponořte se s námi do tajuplné historie.