Šrámkovy válečně neválečné pohlednice z roku 1916
V každé bezútěšné době se lidé obraceli ve svých myslích k místům, která jim připomínala období klidu, míru, lásky a bezpečí. Nejinak tomu bylo i v období první světové války, která postihla prakticky všechny obyvatele našeho regionu. Mnoho výtvarníků působících ve válečném období v Jindřichově Hradci se snažilo zmírnit válečnou hrůzu tím, že ve svých dílech nezpodobňovali jen válečnou vřavu, ale i idylické obrázky ze svého okolí.
V této době vznikla mimo jiné i půvabná série malovaných pohlednic Jindřichova Hradce, jejímž autorem byl výtvarník Jan (Jano) Šrámek (1886 – 1957). Malíř, ilustrátor, restaurátor a fotograf, který vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze, byl žákem B. Rou-balíka, M. Švabinského a H. Schwaigra. V letech 1919–1931 byl osobním fotografem T. G. Masaryka a zakladatelem hradního fotografického archivu. Jano Šrámek vytvořil též předlohu pro jednu z nejslavnějších československých poštovních známek – T. G. Ma-saryk s tříletým děvčátkem. Známka v hodnotě 50 haléřů a 1 koruny byla vydána 7. března 1938 a je na ní prezident s dívenkou v kroji v náručí.
Díky přátelství s Hanušem Schwaigrem působil před první světovou válkou občasně v Jindřichově Hradci. V době první světové války zakotvil ve městě na několik let a spolu s dalšími umělci 75. pěšího pluku jako byl například J. Kaucký, R. Ka-beš, A. Mečíř nebo R. Lauda. Jejich hlavní náplní práce bylo restaurování fresek v kostele sv. Jana Křtitele, které se odehrálo mezi lety 1915–1917. Vedle restaurování se Šrámek ve volných chvílích věnoval také portrétování místních obyvatel a malování romantických pohledů na podzámčí a koželužské domy. Pro plukovní muzeum v Debrecíně vytvořil cyklus akvarelových kreseb vojáků v různých uniformách a výzbrojích. Stal se i autorem perokreseb pro pohlednice vydané v době první světové války v Jindřichově Hradci.
Ve fondu pohlednic se zachovala série pěti pohlednic ilustrujících několik typických zákoutí Jindřichova Hradce v zimním hávu. Sérii pohlednic tiskem vydal jindřichohradecký knihkupec Josef Holče v roce 1916. Spojovacím prvkem série je jindřichohradecký městský znak a ozdobný rámeček se stuhami. První pohlednice zobrazuje tradiční jindřichohradecký motiv – zámek s hlado-mornou a řekou Nežárkou. Na dalších je Nežárecká brána i s částí kasáren a hlídkujícím vojákem, dále koželužské domy u Nežárky, kostel sv. Jana Křtitele od Vajgaru a Kozí plácek malovaný pravděpodobně z městské věže. Při pohledu na půvabné obrázky jen těžko věřit, že kolem probíhal jeden z největších válečných konfliktů své doby. Snad jen postava hlídkujícího vojáka u Nežárecké brány dává tušit o probíhající válce.
Alexandra Zvonařová – Muzeum Jindřichohradecka
