Kuchařky z jindřichohradecké Landfrasovy tiskárny

Kuchařky byly oblíbenou součástí tiskařské a vydavatelské produkce naučné literatury. V Jindřichově Hradci se tiskly skutečné kuchařky s recepty až od 19. století spolu s dalšími tituly, které se zabývaly domácností, hospodářstvím, zdravím i vařením. Muzeum Jindřichohradecka má ve své knihovní sbírce řadu kuchařských knih, ať již rukopisných, tak tištěných v jindřichohradeckých i jiných tiskárnách. V poslední době obohatilo tento soubor dvěma zajímavými přírůstky.

Kuchařky z jindřichohradecké Landfrasovy tiskárnyV roce 2013 zakoupilo muzeum do svých sbírek vázaný rukopis Nové výborné knížky kuchařské z pozůstalosti rodiny, jejichž předkové působili v klášterní kuchyni ve Zlaté Koruně. K tomuto titulu je přivázán ještě rukou psaný stostránkový titul Kochbuch od paní správcový Siglový. Se zakoupeným rukopisem souvisí tisk totožného titulu, který pochází z Landfrasovy tiskárny z roku 1821. Zajímavé je, že právě k textu této knihy se vyjádřila v předmluvě ke druhému vydání své Domácí kuchařky z 31. prosince 1829 Magdalena Dobromila Rettigová. Autorka v úvodu obviňuje tiskaře Landfrase, že vydal pod jménem smyšleného autora její vlastní rukopis, který odevzdala královéhradeckému tiskaři Pospíšilovi. Dodává, že: „Tato knížka (Landfrasovo vydání, pozn. aut.) vyšla hned roku 1821, kdežto má teprv roku 1826 vyjíti mohla, protože jsem ji opět nově vypracovati musela. Kdo tu od Landfrása prv již koupenou měl a mou pak koupil, nemohl jinák se domejšlet, než že jsem z té Kuperiusové čerpala a pak se co vrána peřím pávovým šlechtila, vydávajíc cizí práci za práci svou, a tím jsem mnohou outržku zaslechnouti musela”. Dále se ohrazuje, že ona nemohla z Kuperiovy kuchařky čerpat, protože nikdo takový nežil „a jen výtvor zchytralosti jindřichohradeckého impresora jest, který pod tímto pláštičkem zisk svůj vyhledávaje, dvoje vydání proti všemu právu obstaral, čehož důkazy na cestě právní vysoce slavným ouřadům a škodu trpícímu králohradeckému impresoru ztráta jakouž skrze prodej oné klamné knihy trpěl, nahražena byla i dálšímu prodeji se zabránilo, a tak kupující déle klamáni nebyli.“

Kuchařky z jindřichohradecké Landfrasovy tiskárnyDruhým zajímavým úplně novým přírůstkem je Bohabojná Kuchařka, kteráž jistému paustevníku skrze anděla představená byla, že by ona jemu v pobožnosti života jeho ve všem rovná byla tištěná u Landfrase v roce 1841. Tento několikastránkový mravně náboženský spisek, který čerpal z Duchovní kuchařky přeložené Tobiášem Mauřenínem v roce 1595, je součástí nově zakoupeného konvolutu čtyř Landfrasových tisků. Neobsahuje však recepty na přípravu pokrmů, ale katolická rozjímání vykládaná prostřednictvím každodenních povinností žen. Těšil se oblibě již v 18. století, kdy jej vydala v roce 1761 a následně ještě koncem století jindřichohradecká Hilgartnerova tiskárna. Podobné tituly vyšly ještě v roce 1772 v Olomouci u J. Hirnleové a v roce 1782 v Litomyšli u V. Turečka. K titulu se opakovaně vrátil jindřichohradecký tiskař Alois Josef Landfras ve zmíněném nově získaném vydání z roku 1841, kterým jsme doplnili soubor končící Landfrasovým vydáním z roku 1862.

Štěpánka Běhalová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjadříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít