Aktuálně

Revoluční květen 1945 v našem pohraničí (Deštensko a Jindřichohradecko)

Skončila hrozná, již druhá světová válka, rozpoutaná hitlerovským Německem. Zahynuly miliony lidí, spojenecké mocnosti zvítězily. Před naší zdevastovanou svobodnou republikou stály těžké úkoly. Jedním z nich bylo vypořádání se s německou a maďarskou menšinou, žijící v dříve odtrženém území Sudet a jižního Slovenska. Připomenu, že v říjnu 1938 tuto část Němci a Maďaři násilně zabrali, včetně 58 českých obcí na Jindřichohradecku. Většina z 19 tisíc tamních Čechů byla odtud vyhnána do Čech.

Revoluční květen 1945 v našem pohraničí (Deštensko a Jindřichohradecko)Již v průběhu války, kdy byli naši vlastenci nacisty vražděni po tisících, volal náš ilegální odboj po strašlivé odplatě, včetně poválečného vyhnání Němců z naší země. Československá emigrační vláda v Londýně toto volání konzultovala se spojenci a nacházela porozumění. W. Churchill řekl prezidentu E. Benešovi: „Potvrzuji vaše předmnichovské hranice, a vaše Němce pryč, pokud možno všechny!“ Ani Sověti neměli k tomuto plánu připomínky. Tak se již od roku 1943 formoval jednotný názor Čechů a Slováků, očistit poválečné Československo od Němců i Maďarů, kteří se v roce 1938 „zasloužili“ o rozbití naší republiky! Na dokreslení situace připomenu, že už v roce 1942 se britská vláda zabývala poválečným odsunem Němců z Polska, Francie, i z Holandska, což se potom uskutečnilo. Vraťme se do našeho regionu. Vládní nařízení z 5. května 1945, a dekret prezidenta republiky č. 5 /19. května t.r./, zbavilo Němce a Maďary československého občanství. Na tomto základě vydal generál Z. Novák z pražského velitelství „Alex“ rozkaz k obsazení a očištění Sudet – všechny Němce vyvézt z území českých hranic. Tzv. „divoký odsun“, nebo „vyhánění“ Němců na Jindřichohradecku začalo koncem května 1945. Účastnila se partyzánská skupina „Táborité“ pod velením plukovníka čsl. armády Hobzy. V neděli 27. května se konala v Mnichu u Deštné tryzna za tamější padlé partyzány, a v pondělí ráno jela Hobzova jednotka do německých obcí, vyvést Němce za hranice ČSR. Z Nové Bystřice muselo odejít kolem 600 osob, 29. května evakuovány další obce, ve středu 30. května byly vysídleny Lodhéřov, Německá Radouň, Najdek, Studnice, a další. Němci si mohli vzít s sebou, co unesli /použili vozíky a trakaře/, byli vedeni pěšky do zajišťovacího tábora v Jindřichově Hradci. Zde komise všechny sepsala, prošli lékařskou prohlídkou, ženy a děti odeslány ve vagonech úzkokolejné dráhy do Nové Bystřice. Muži tam šli, pod eskortou, pěšky. Na hranicích byli Němci předáni sovětské vojenské správě /Rakousko bylo obsazeno Rudou armádou/. Potíže nastaly s ošetřením domácího zvířectva ve vysídlených obcích. Okresní revoluční výbor to zajišťoval pomocí mobilizovaných obyvatel.

Pokud se týká Deštné, její katastr se na východě stýkal s německými obcemi, průjezd Čechů přes Lodhéřov do Hradce byl zakázán! Pochopitelně, chudí obyvatelé Deštné odcházeli do vyklizených obcí, ale i do severního pohraničí. Od května 1945 do poloviny roku 1946 odešlo z Deštné 78 rodin, tj. asi 220 osob, z nich do blízkého Lodhéřova 120 lidí. O transferu Němců a Maďarů od nás, i z dalších zemí Evropy, rozhodly vítězné velmoci na Postupimské konferenci 31. července 1945. K problematice odsunu Němců se v roce 1996 sešla česko-německá komise historiků. Po diskuzích a prostudování dokumentů, vydala závěry. Z nich vyjímám: „Každé vyhánění a nucené vysídlování lidí odporuje lidským právům. Před 50 lety to však patřilo k následkům války, vyvolané německým vedením.“ Protože spolky Němců, vysídlených z ČSR stále argumentují 200 tisíci zabitými soukmenovci, komise vyhlásila, že „… se přiklání k počtu 18-30 tisíc zemřelých /včetně přirozených úmrtí a sebevražd/ a žádá, aby se nadále počet dvou set tisíc obětí odsunu neuváděl.“ Z Československa bylo tehdy odsunuto kolem 2,5 milionu Němců a Maďarů, z jižních Čech to bylo 126 tisíc Němců. Jaký odsun našich národů by Němci provedli v případě svého válečného vítězství, je z dokumentů Norimberského soudu s válečnými zločinci, známo.

Zdroj: Město Deštná – Zpravodaj (květen 2013) – F.K.

/Použito dílčích údajů z pojednání Davida Kovaříka „Vysídlení Němců z okresu Jindřichův Hradec 1945 – 1948“./

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjadříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít