Aktuálně

Revoluční květen 1945 v našem pohraničí (Deštensko a Jindřichohradecko)

Skončila hrozná, již druhá světová válka, rozpoutaná hitlerovským Německem. Zahynuly miliony lidí, spojenecké mocnosti zvítězily. Před naší zdevastovanou svobodnou republikou stály těžké úkoly. Jedním z nich bylo vypořádání se s německou a maďarskou menšinou, žijící v dříve odtrženém území Sudet a jižního Slovenska. Připomenu, že v říjnu 1938 tuto část Němci a Maďaři násilně zabrali, včetně 58 českých obcí na Jindřichohradecku. Většina z 19 tisíc tamních Čechů byla odtud vyhnána do Čech.

Revoluční květen 1945 v našem pohraničí (Deštensko a Jindřichohradecko)Již v průběhu války, kdy byli naši vlastenci nacisty vražděni po tisících, volal náš ilegální odboj po strašlivé odplatě, včetně poválečného vyhnání Němců z naší země. Československá emigrační vláda v Londýně toto volání konzultovala se spojenci a nacházela porozumění. W. Churchill řekl prezidentu E. Benešovi: „Potvrzuji vaše předmnichovské hranice, a vaše Němce pryč, pokud možno všechny!“ Ani Sověti neměli k tomuto plánu připomínky. Tak se již od roku 1943 formoval jednotný názor Čechů a Slováků, očistit poválečné Československo od Němců i Maďarů, kteří se v roce 1938 „zasloužili“ o rozbití naší republiky! Na dokreslení situace připomenu, že už v roce 1942 se britská vláda zabývala poválečným odsunem Němců z Polska, Francie, i z Holandska, což se potom uskutečnilo. Vraťme se do našeho regionu. Vládní nařízení z 5. května 1945, a dekret prezidenta republiky č. 5 /19. května t.r./, zbavilo Němce a Maďary československého občanství. Na tomto základě vydal generál Z. Novák z pražského velitelství „Alex“ rozkaz k obsazení a očištění Sudet – všechny Němce vyvézt z území českých hranic. Tzv. „divoký odsun“, nebo „vyhánění“ Němců na Jindřichohradecku začalo koncem května 1945. Účastnila se partyzánská skupina „Táborité“ pod velením plukovníka čsl. armády Hobzy. V neděli 27. května se konala v Mnichu u Deštné tryzna za tamější padlé partyzány, a v pondělí ráno jela Hobzova jednotka do německých obcí, vyvést Němce za hranice ČSR. Z Nové Bystřice muselo odejít kolem 600 osob, 29. května evakuovány další obce, ve středu 30. května byly vysídleny Lodhéřov, Německá Radouň, Najdek, Studnice, a další. Němci si mohli vzít s sebou, co unesli /použili vozíky a trakaře/, byli vedeni pěšky do zajišťovacího tábora v Jindřichově Hradci. Zde komise všechny sepsala, prošli lékařskou prohlídkou, ženy a děti odeslány ve vagonech úzkokolejné dráhy do Nové Bystřice. Muži tam šli, pod eskortou, pěšky. Na hranicích byli Němci předáni sovětské vojenské správě /Rakousko bylo obsazeno Rudou armádou/. Potíže nastaly s ošetřením domácího zvířectva ve vysídlených obcích. Okresní revoluční výbor to zajišťoval pomocí mobilizovaných obyvatel.

Pokud se týká Deštné, její katastr se na východě stýkal s německými obcemi, průjezd Čechů přes Lodhéřov do Hradce byl zakázán! Pochopitelně, chudí obyvatelé Deštné odcházeli do vyklizených obcí, ale i do severního pohraničí. Od května 1945 do poloviny roku 1946 odešlo z Deštné 78 rodin, tj. asi 220 osob, z nich do blízkého Lodhéřova 120 lidí. O transferu Němců a Maďarů od nás, i z dalších zemí Evropy, rozhodly vítězné velmoci na Postupimské konferenci 31. července 1945. K problematice odsunu Němců se v roce 1996 sešla česko-německá komise historiků. Po diskuzích a prostudování dokumentů, vydala závěry. Z nich vyjímám: „Každé vyhánění a nucené vysídlování lidí odporuje lidským právům. Před 50 lety to však patřilo k následkům války, vyvolané německým vedením.“ Protože spolky Němců, vysídlených z ČSR stále argumentují 200 tisíci zabitými soukmenovci, komise vyhlásila, že „… se přiklání k počtu 18-30 tisíc zemřelých /včetně přirozených úmrtí a sebevražd/ a žádá, aby se nadále počet dvou set tisíc obětí odsunu neuváděl.“ Z Československa bylo tehdy odsunuto kolem 2,5 milionu Němců a Maďarů, z jižních Čech to bylo 126 tisíc Němců. Jaký odsun našich národů by Němci provedli v případě svého válečného vítězství, je z dokumentů Norimberského soudu s válečnými zločinci, známo.

Zdroj: Město Deštná – Zpravodaj (květen 2013) – F.K.

/Použito dílčích údajů z pojednání Davida Kovaříka „Vysídlení Němců z okresu Jindřichův Hradec 1945 – 1948“./