Vážení příznivci vinného moku, v prvním dílu našeho miniseriálu jsme se věnovali historii rozvinutého, chcete –li cíleného pěstování vinné révy za účelem výroby vína.
Počátek rozvoje vinařství na Moravě je datován k pobytu římské legie Legio Decima Pia Fidelis, kdy poprvé na moravském vrcholku Pálava, nazývaným Římský vrch, byl jako důkaz nalezen artefakt potvrzující založení vinice římskými vojáky a to nůž na zařezávání vinné révy.
První historické prameny v Čechách a na Moravě, které se dochovaly formou kronik či církevních spisů a pojednávají o vínu či vinné révě, jsou z doby Velkomoravské říše.
V období příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje bylo víno používáno pouze pro náboženské účely. Jedna z prvních historických zmínek o jiném způsobu využití vína je z roku 892, kdy kníže Svatopluk poslal na Vyšehrad knížeti Bořivojovi sud vína. Není jistě bez zajímavosti, že manželka knížete Bořivoje Ludmila pak založila vinice na Mělnicku. Tento historický krok nám dodnes připomíná značka známého mělnického vína.
Mělnicko je pozoruhodné i tím, že zde z popudu císaře Karla IV byla vysazena první vinice vína dovezeného z Burgundska – Rulandského modrého. Burgundská odrůda se stala základem pro dnes známé odrůdy již zmíněného Rulandského modrého, Rulandského bílého a čím dál oblíbenějšího Rulandského šedého.
Nicméně pravý rozvoj vinařství nastal v jeho kolébce a to na jižní Moravě, především s výrazným přispěním Lichtenštejnů, kteří jako první započali zakládat vinice u měst. Právě díky Lichtenštejnům a jejich rozsáhlému panství v okolí Valtic byly a jsou Valtice dodnes považovány za hlavní město vína.
Rozvoj vinařství, jakožto významného ekonomického druhu podnikání, s sebou přinesl požadavek a potřebu stanovení určitého řádu pro výsadbu a zpracování vína. Jako první byl na pomezí Moravy a Rakous sepsán roku 1309 první viniční řád – Falknsteinský, kde byly poprvé stanovena pravidla pro pěstování vinné révy a výroby vína a s tím spojené povinnosti.
Již zmiňovaný císař Karel IV, který si velmi dobře uvědomoval ekonomickou sílu vinařského podnikání, vydal ve svém nařízení o zakládání vinic závazná pravidla nejen pro jejich výsadbu, ale i pro zdanění vinařského podnikání. Podle tohoto nařízení měla být při zakládání vinice 75,6 m dlouhá, 28,6 m široká, tedy cca 22 arů, což bylo nazýváno jedním viničním štrychem, ze kterého byla stanovena zemská daň 30 džberů vína.
Podnikání v oblasti vína v následném období procházelo dalšími, více či méně úspěšnými či neúspěšnými úpravami. Za zmínku stojí, že roku 1497 zavedl Vladislav Jagelonský první kontrolu kvality vína. Byla zřízena funkce Perkmistra, který odpovídal nejen za evidenci výrobců vína v daném městě či oblasti, ale také za jeho kvalitu a odpovídající výběr daní.
V roce 1558 Jan HAD, pražský učitel, sepsal vůbec první spis „ Jak vinice správně položena býti má“, což byla vůbec první česká učebnice pojednávající o pěstování a výrobě vína.
V období třicetileté války pak došlo k úpadku vinařství nejen jako oboru, ale i po stránce rozlohy vinic. Jejich plocha klesla na necelých 3.500 ha. Teprve roku 1748 byla obnovena v Čechách a na Moravě původní plocha vinic jako před 30 ti letou válkou a to na cca 16.500 ha. Zároveň se ale vinařství stalo předmětem konkurenčního boje.
Roku 1763 požádali Rakušané císařovnu Marii Terezii, aby omezila zakládání vinic na Moravě. Jak vidíme i v současnosti se historie opět opakuje. Obdobné omezení zakládání nových vinic je tentokrát stanoveno závazky vůči EU.
V následujících letech, nečekalo obor vinařství nic dobrého. Pozitivním však bylo založení hospodářských škol, které se věnovaly výuce vinařské problematiky. (1868 Znojmo, 1873 Valtice, 1885 Bzenec a Mělník)
V roce 1845 se objevily první houbovité choroby, které byly do Evropy zavlečeny z Ameriky. Tato choroba OIDIUM vypukla v roce 1895 na Moravě. V roce 1860 se objevil Révokaz a v roce 1890 roztoči. Tyto epidemie měly dopad na prudký pokles vinic. V roce 1930 byla opět rozloha blížící se stavu po 30 ti leté válce cca 3.900 ha. V roce 1930 začalo štěpování vinic. Začaly se vysazovat jednodruhové vinice. Do té doby byla vína prodávána pod názvy obcí, ve kterých byla vinná réva pěstována a víno vyráběno. Například Lednické, Valtické atp.) Po výsadbě jednodruhových vinic se začala objevovat vína pod jejich druhovými názvy.
Po druhé světové válce byla v ČR rozloha vinic cca 7.000 ha. Tato rozloha se až do roku 1960 výrazně neměnila. Vinařství nepatřilo mezi preferované obory, v obchodech se objevovalo velmi málo kvalitních jednodruhových vín (Muller Thurgau, Rulandské bílé, Pálava, občas Ryzlinky). Vína byla převážně jakostní odrůdová. Šlágrem byly různé směsky ( Pražský sklepmistr, Hodonínské slunce, Svíčka atd.)
Jediným pozitivem byla skutečnost, že mezi lety 1960 – 1980 vzrostla plocha vinic na cca 14.000 ha.
K opravdovému rozvoji vinařského umu a tradic došlo po roce 1989, kdy naši vinaři využili svých dlouholetých zkušeností a umu k výrobě kvalitních vín, nepodlehli komerčnímu krabicovému šílenství a věnovali se výrobě dnes již celé škály odrůd a převážně kvalitním odrůdovým přívlastkovým vínům. Nespornou výhodou českých a především moravských vinařů je to, že na poměrně malé rozloze vinic, která se v současnosti pohybuje kolem (i díky omezením z EU) na cca 18.000 ha, dosahují velké rozmanitosti nejen půdního složení, ale i klimatických rozdílů. Tím moravská a česká vína získávají na rozmanitosti a ve spojení s kvalitní technologií a umem lidských rukou i nezanedbatelného rukopisu. Převážně v posledních letech je kvalita moravských a českých vín oprávněně oceňována na významných mezinárodních soutěžích a to v konkurenci takových vinařských velmocí jako jsou Francie, Španělsko, Portugalsko i Itálie. Francouští vinaři patří ve světě mezi oprávněnou špičku, Rozloha vinic ve Francii představuje plochu přes 3,000.000 ha vinic, a i přesto naši vinaři obsazují prestižní místa ve velkých francouzských vinařských soutěžích.
Předchozí díl: Díl první – Vinná réva
Obrázky:
Hroznové víno na vinici mezi Klentnicí a Pavlovem, okres Břeclav – wikipedia commons – autor: Huhulenik
vinice legální fotografie z fotobanky www.pixmac.cz
blandys legální fotografie z fotobanky www.pixmac.cz