Seriál o víně vinotéky Dionýsův nektar: Díl třetí – Vinařské oblasti

Vážení příznivci vinného moku. V našem miniseriálu jsme se ve zkratce prokousali historií vinařství až do současnosti. Je proto logické, abychom si v dalším pokračování trochu přiblížili, v jakých oblastech se u nás víno pěstuje a co je pro tyto oblasti charakteristické. Jak jsem již uvedl v minulém dílu, právě vinařské oblasti Čech a Moravy, jejich půdní rozmanitost a klimatické podmínky, to je základ rozmanitosti, kvality a zvláštnosti moravských a českých vín.

V České republice se nacházejí dvě vinařské oblasti a to:

Vinařská oblast Čechy

Vinařská oblast Čechy patří k nejsevernějším výspám evropského vinohradnictví. Praha leží na 50°severní šířky, obdobně jsou položeny i vinice ve známé oblasti Porýní v okolí Wiesbadenu. Jak jsme již uváděli v předchozích dílech iniciátorem českého vinařství se stal císař Karel IV svým nařízením z roku 1358, kterým právě v okolí Mělníka, nechal vysadit víno dovezené z Burgundska.

Tato oblast zahrnuje dvě podoblasti a to podoblast mělnickou a podoblast litoměřickou.Seriál o víně vinotéky Dionýsův nektar: Díl třetí - Vinařské oblasti

Území této oblasti vzhledem ke klimatickým podmínkám není vinicemi osázeno souvisle. Využívá se příhodných lokalit většinou rozprostřených kolem toků českých řek Vltavy, Labe, Berounky a Ohře.

Nejrozšířenějšími odrůdami, zde jsou Muller Thurgau, Ryzlink rýnský, Rulandské šedé a Rulandské bílé. Z modrých odrůd se zde pěstuje především Svatovavřinecké,Rulandské modré,Modrý Portugal a Zweigeltrebe.

Vinařská oblast česká se rozděluje na dvě podoblasti:

Mělnickou – k původní stejnojmenné oblasti byly přiřazeny původní vinařské oblasti Čáslavská a

Pražská – 427 ha

Litoměřickou – vnikla nově sloučením původních vinařských oblastí Mostecké, Roudnické a

Žernosecké – rozloha 296 ha

Vinařská oblast Morava,

má výborné předpoklady pro výrobu bílých vín se zajímavým spektrem vůní a kořenitosti.Souhra vůní je podtržena svěží kyselinkou, což společně s extraktem a zbytkovým cukrem vytváří krásná harmonická vína. Ve vybraných lokalitách jednotlivých podoblastí lze pěstovat i kvalitní červená vína charakteristických Moravských odrůd, např. Svatovavřinecké, Frankovky,Cabernetu Moravia. Chuťový projev červených vín nikdy nepostrádal zemitou pravost doprovázenou ovocitým charakterem.

Vinařská oblast Morava leží mezi 48°40´severní šířky v jižním cípu Moravy a mezi 49°20ˇv okolí Brna a zahrnuje cca 96% ploch registrovaných vinic v ČR. Na jižní Moravě je až 80% ročníků s dobrou až výbornou jakostí hroznů. Vegetační období je poněkud kratší nežli v západní Evropě, ale ve většině příznivých let vyniká vyšší průměrnou letní teplotou.

Zrání hroznů probíhá na Moravě pomaleji, a proto se v nich udrží a koncentruje větší množství a rozmanitost aromatických látek.

Morava má výborné předpoklady pro výrobu bílých vín se zajímavým spektrem vůní a kořenitostí, kterou doplňuje látková plnost z úrodných půd .Souhru vůní a chutí podtrhují svěží kyseliny charakteristického vína pro jednotlivé podoblasti Moravy. Charakter červených vín se, díky uplatňování moderních technologií, mění. Vína získávají na vláčnosti a objevují se i odrůdy, které pro tento region nebyly vždy charakteristické.

Tato oblast zahrnuje čtyři podoblasti a to podoblast Znojemskou, Mikulovskou, Velkopavlovickou a Slováckou.

Každá vinařská podoblast poskytuje odlišné půdně-klimatické podmínky pro pěstování vinné révy a pro každou jsou tak typické odrůdy, ze kterých je tradičně v dané podoblasti vyráběno špičkové víno.

Vinařská podoblast Mikulovská – 4.500 ha

Seriál o víně vinotéky Dionýsův nektar: Díl třetí - Vinařské oblasti Zahrnuje stejné území jako původně. Mikulovská oblast má velmi teplé mikroklima, vápenité a písčité podloží. Charakterizují ji vápencové elevace Pavlovských vrchů. Na jejich úbočích a v širším okolí jsou rozšířeny vápenité jíly, písky i mohutné sprašové návěje.

Centrem je město Mikulov, které je význačným vinařským centrem a to i díky výborným viničním polohám v těsném okolí města.Středobodem krajinné krásy je Pálava – poslední výběžek stepí Panonie, vápencových Alp a perla vsazená na okraj lužních lesů dolního Podyjí. Významným vinařským střediskem jak jsme se již v našem miniseriálu zmínili, je i město vína Valtice a jedinečný Lednicko –Valtický areál.

Na vápenitých půdách v okolí Pálavy vyzrává Ryzlink vlašský do značné odrůdové zralosti vína s nezaměnitelnou minerálností danou jedinečným vápencovým podložím. Výbornou jakostí tu vynikají i Rulandské bílé a Chardonnay. V hlinitějších půdách dosahují velmi dobré kvality Veltlínské zelené, Sylvánské zelené, Neuburské.

V okolí obce Perné a severně od Pálavy se daří odrůdám Tramínu červenému, Rýnskému ryzlinku, Pálavě a Aureliu.

Vinařská podoblast Znojemská – 3.800 ha

Kamenité půdy v severní části regionu jsou vhodné pro pěstování Ryzlinku rýnského, Veltlínu zeleného a v okolí Kounic i modrých odrůd např. Frankovky. Znojemská vinařská podoblast je hlavní oblastí bílých aromatických odrůd – Muller Thurgau, Sauvignon,ale daří se zde i Rulandskému bílému, Rulandskému šedému a Chardonnay. Jedním z důvodů, proč se na Znojemsku rodí vína s originální Seriál o víně vinotéky Dionýsův nektar: Díl třetí - Vinařské oblasti chutí a pověstnou rozmanitostí, je výše uvedené pestré spektrum pěstovaných odrůd. Za chuťově plná a svěží vína vděčí podoblast také ideálním povětrnostním a klimatickým podmínklám. Studené větry z nedaleké Českomoravské vrchoviny spolu s termoregulačním vlivem řek Dyje, Jevišovky a Jihlavy dávají zdejším vínům nezaměnitelnou kořenitou chuť a plnost.Díky střídání slunečných dnů a chladnějších nocí hrozny zrají pomaleji, ale zato si zachovávají svěžest a plnost. Na znojemsku v zemědělském družstu Hodonice se započalo s pěstováním Sauvignonů se zbytkovým cukrem. Díky vyšší nadmořské výšce raší vinná réva ve zdejší podoblasti o 8 – 14 dní později nežli v mikulovské podoblasti z tohoto důvodu dozrává i později a dosahuje plnosti a výrazného buketu.

Velkopavlovická vinařská podoblast – 4.750 ha

V centrální podoblasti se nacházejí půdy na vápenitých jílech, slínech pískovcích a slepencích. Kralují zde modré odrůdy, které jsou zde vysazeny na půdách s vysokým obsahem hořčíku. Ten podporuje v hroznech barvu a tvorbu Seriál o víně vinotéky Dionýsův nektar: Díl třetí - Vinařské oblasti tříslovin. V severní části, kolem Hrušovan a Žabčic se pěstuje réva na písčitých půdách, kde se kromě Veltlínského zeleného dobře daří Rulandskému šedému a hlavně aromatickým odrůdám – Tramín červený, Pálava, Muškát moravský i Müller Thurgau. Hlavní osa viničních tratí se táhne podél dálnice v úseku Brno – Břeclav. Po pravé straně to jsou nejprve Židlochovice s převahou sprašových půd na různě modelovaném kopcovitém terénu. Židlochovice zase mají dlouhou vinařskou historii. Bývaly doménou brněnských měšťanů, kteří tu zakládali své vinice. Jsou tu dobré podmínky pro získávání velmi kvalitních vín, zejména z burgundských odrůd. Po levé straně dálnice se objeví viniční svahy ve Velkých Němčicích a lemují dálnici až do Velkých Bílovic, odkud pokračují na Žižkov. Je to řada viničních tratí prvotřídní bonity, které vystupují z rovinaté údolnice jako první vyvýšeniny kopcovitého terénu oligocenních Chřibů. Viniční svahy mají jihozápadní a jižní orientaci a jsou na podzim omývány teplými fénickými větry urychlujícími zrání hroznů. K hlavním centrům oblasti patří Velké Bílovice, mimo jiné sídlo Českomoravské vinařské a vinohradnické unie, Hustopeče a Velké Pavlovice. Zejména Hustopeče patří historicky k nejvýznamnějším vinařským městům jižní Moravy. Kdysi tady totiž sídlil důležitý horenský soud, který rozhodoval pře mezi vinaři. O jeho moci svědčí i fakt, že mohl odsoudit k trestu smrti zloděje hroznů, ale i toho, kdo byl přistižen ve vinohradech a byl mu prokázán úmysl krást. Ve Velkých Pavlovicích zase byla vyšlechtěna výborná odrůda André.

Slovácká vinařská podoblast – 4.400 ha

Seriál o víně vinotéky Dionýsův nektar: Díl třetí - Vinařské oblasti
Author cs:Wikipedista:Sloreb

Slovácko leží na jihovýchodě Moravy a má velmi různorodé přírodní podmínky. Na jihu Slovácka to je krajina zvaná Podluží, kde většina vinařských obcí leží v údolnici řeky Moravy, kudy vanou ochlazující severovýchodní větry. Příhodná stanoviště pro vinice jsou na úbočích terénního zlomu nad říčkou Kyjovkou nebo na výše položených rovinatých pozemcích s lehkou půdou. Nízká nadmořská výška a lehká půda stupňují intenzitu letních teplot, takže se dosahují vína s výrazným odrůdovým charakterem.  Hlavně se tu daří Ryzlinku rýnskému, Rulandskému bílému a Rulandskému šedému a pro červená vína Frankovce, Zweigeltrebe a v obci Moravská Nová Ves vyšlechtěné nové modré odrůdě Cabernet Moravia. Další významné vinařské obce jsou Hovorany, Čejč, Šardice a Terezín. Severní okraj Slovácka tvoří na západě vinorodé stráně Ždánického lesa.

Ve Bzenci vzniklo kdysi jedno z prvních vinařských družstev, které vešlo do obecného povědomí hlavně vínem z Ryzlinku rýnského nazvaným Bzenecká lipka. ( Mutace Rýnského ryzlinku, která se vyznačuje hrozny s drobnými bobulemi). Nejvýchodnější část Slovácka leží na předhůří Bílých Karpat. Viniční tratě se odlišují od ostatních moravských vinařských podoblastí tím, že tu je mnoho vinic vysázeno na těžkých půdách vzniklých z původních jílů. Jsou to půdy vododržné a réva na nich čerpá výživu i v suchých létech. To dodává vínům pocit vyšší extraktivnosti a chuťové plnosti. Do takových podmínek se dobře hodí všechny burgundské odrůdy a Sylvánské zelené. Slovácko, to je nejen oblast vína, ale také kraj lidových písní, krojů, tanců, slavností a tradičních řemesel s hojností historických památek a četných vinařských zajímavostí, s nimiž se můžete seznámit prostřednictvím několika vinařských stezek, ve strážnickém skanzenu nebo v Uherském Hradišti. Vlastnictví vinohradu a malého vinného sklepa patřilo k typickému venkovskému životnímu stylu tohoto koutu Moravy od nepaměti.

Pro všechny podoblasti je charakteristickým rysem ještě jeden používaný termín, se kterým se můžete při koupi vína setkat a to je :

Viniční trať

Je to územní celek jedné vinařské podoblasti charakteristický určitými podmínkami pro pěstování vinné révy a to z hlediska zeměpisné polohy, svažitosti, délky oslunění a půdně klimatických vlastností.

Ing. Václav VALENTA

Sommeliér

Vinotéka Dionýsův nektar

Předchozí díly:

Díl první – Vinná réva

Díl druhý – Středověk Morava

Informace zde uvedené pochází z veřejně dostupných zdrojů, souboru přednášek lektorů kurzu Sommelié absolventů vinařské akademie Valtice.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjadříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít