Aktuálně

Shakespearově Julii přikreslila ilustrátorka tvář své dcery|5plus2.cz

5. února 2014  10:05
JINDŘICHŮV HRADEC Od Ježíše Krista až po George Washingtona. Velkou součástí práce hradecké ilustrátorky Květy Drdové je studium života historických velikánů. Kromě osobností ilustruje i Pohádky tisíce a jedné noci nebo příběhy malé české školačky.
Shakespearově Julii přikreslila ilustrátorka tvář své dcery|5plus2.cz
Květa Drdová vypodobnila tváře známých velikánů historie. | foto: Adam Hudec, 5plus2.cz

Hromady čtvrtek a pauzovacích papírů, stovky pastelů a štětců a výhled na hradecký židovský hřbitov. V prostředí jejího bytu se Květě Drdové tvoří nejmileji. Z ateliéru už po drátech internetu nebo v poštovních obálkách odešly stovky ilustrací do známých českých knih.

Máte poraněnou levou ruku. Jak moc vám to komplikuje práci?
Dost výrazně, protože jsem levák. Nešťastná nehoda při vynášení odpadů mě stála několik měsíců času. Díky lékařům z Hradce, a nejen díky nim, se už ale dávám dohromady. Sklenici ještě neotevřu, malovat už ale zase zkouším. Nedá mi to. Kniha Lidé, kteří změnili svět, kterou považuji za své velké dílo, je ale už naštěstí na pultech.

Mnoho z vašich ilustrací v této knize nabízí netradiční pohled na osobnosti, jejichž tváře dnes známe jenom z dobových podobizen, popřípadě je máme spojené s obličeji filmových herců. Do jaké míry jste historické figury studovala?
Dostala jsem zadání, třeba Alžbětu I., a k němu stručný text. Kdy se narodila, jak žila. Nic víc. Ke každému člověku jsem si hodně načetla, prošla jsem galerie a srovnávala jsem si výrazné fyziognomické znaky. Pak jsem si dostudovávala zajímavosti. Do tváře Alžběty jsem například zahrnula jeden z jejích výrazů ze známého filmu.

Měla jsem při malování velkou volnost, za což jsem ráda. Třeba k Caesarovi jsem přidala Kleopatru. V Egyptě existuje její podobizna ze sádrovce, zřejmě jediná. Malovala jsem podle ní. Hodně jsem řešila účesy, aby Kleopatra neměla na hlavě Elizabeth Taylorovou.

Národ mě možná ukamenuje za podobiznu Jana Husa, vypadá jako asketa. Ale to je podle mě každý člověk, který se nechá dobrovolně upálit na hranici.

Vtiskla jste třeba některé postavě rysy svých známých?
Třeba Julie v kapitole o Shakespearovi je moje dcera, akorát jsem jí udělala z nosu trochu větší skobičku. Podobně jsem v ilustracích do knih o Kájovi Maříkovi udělala z malého Káji svého vnoučka.

Jak dlouho vám jedna podobizna trvá namalovat?
To je různé. Posbírám informace a pak si vezmu pauzovací papír, na který si začnu črtat. Ten umožní rozmazávat prsty, popřípadě gumou. To papír dlouho nesnese, pauzák to vydrží. Pak vychytávám nepřesnosti, nechávám to uzrát, a teprve potom kreslím na papír. Historická kniha zabrala dva a půl roku a pořídila jsem pro ni a případné další díly na sto padesát postav, plus další ilustrace.

Mám úžasné pastely, se kterými občas vzbudím rozruch na letištích. Nechají mě je všechny vyndat, aby viděli, co to vezu. Používám různé značky. Pastely si nožem naškrabu, pak vezmu vodu a maluji štětcem. Pěkně kousíček po kousíčku.

Ilustrujete také kuchařku Viléma Vrabce. Jaké všechny kresby pro ni musíte pořídit?
Nádoby, krájení, pomůcky, potraviny… Neuvěřitelné množství hub! Objevila jsem i několik kuchyňských pomůcek, které jsem neznala. Třeba na halušky se používá takový hrnec, a ten má mlýnek, skrz který halušky propadají. Většinou halušky známe dělané přes klasické struhadlo.

Zmínila jste houby. Stejně jako v případě osobností jste je nejspíš musela důkladně studovat.
Vzala jsem encyklopedie a o houby jsem se vážně hodně zajímala a snažila se je co nejvěrněji vypodobnit. To aby někdo pak neřekl, že Drdová ho otrávila (smích). Hodně složité bylo v těchto černobílých ilustracích bez stínování rozlišit maso. Zkuste jednoduše namalovat různé kýty a poznat, která z nich je třeba jelení. Naopak mě hodně bavilo malovat byliny a stolování – prostírání nebo různé příbory.

A co další knihy, kromě osobností a kuchařky?
Už jsem zmínila knihy o Kájovi Maříkovi. Ilustrovala jsem také Pohádky tisíce a jedné noci nebo sérii Deník malé blondýnky.

Malujete vůbec někdy pro sebe?
Většinou třeba když potřebuji pro někoho dárek. Třeba pro přítelkyni, zubařku ve Strmilově, jsem malovala krajinu na hedvábí. Pacienti se na ni mohou dívat.

Zdroj: 5plus2.cz   Autor: Adam Hudec


5 + 2 dny – Regionální týdeník vychází zdarma

 

5 + 2 dny

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjadříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít