Dřevořezba, jenž je stále v majetku římskokatolické církve, byla původně instalována v sakristii kostela Nejsvětější Trojice paulánského kláštera u Nové Bystřice, kde však docházelo k jejímu poničení vlivem nepříznivých klimatických podmínek do takové míry, že byla počátkem nového tisíciletí převezena do Národní galerie, zde nákladně restaurována a poté ve speciální vitríně do letošního roku i vystavena. Nyní bude k vidění v sakristii barokní kaple Nanebevzetí Panny Marie v areálu bývalého minoritského kláštera, kde se stane minimálně na dalších pět let součástí expozice jindřichohradeckého církevního umění.
Vynikající umělecká kvalita tohoto mimořádného uměleckého předmětu, vzniklého pravděpodobně na objednávku paulánského řádu v okolí jihoněmeckého Augšpurku kolem roku 1650, je na první pohled rozeznatelná. Dřevořezbu tvoří složitě vystavěná kompozice naplněná církevní symbolikou a výjevy z posledních okamžiků z pozemského života Ježíše Krista. Název Strom života (lat. Arbor vitae, Lignum vitae) je odvozen od křesťanského novozákonního pojetí kříže – stromu, na němž byl přibit Ježíš. Zde je spodobněn v ikonografickém typu Kalvárie, bez Kristova rodokmenu s asistenčními postavami. V několika vzájemně propojených scénách se zde prolíná výjev Ecce homo, samotné Ukřižování a Ukládání do hrobu, vyřezané v reliéfu, jenž je umístěn ve středu architektonicky členěného podstavce. Scény jsou doplněny symboly čtyř Evangelistů, nástroji mučení a ukřižování.
Na vrcholu celé kompozice je vyřezána Nejsvětější Trojice v podobě Otce, Ducha svatého a ukřižovaného Syna. Andělé poletující kolem Krista ve větvích prorostlými vinnou révou chytají krev z jeho ran. Všechny výjevy jsou doplněny sedmi mosaznými svitkovými páskami s latinskými texty, vztahujícími se k jednotlivým scénám.
Na řezbu postav a kmene stromu Ukřižování použil neznámý umělec nepolychromované jalovcové dřevo se silně antiinsekticidními vlastnostmi, dále na postavy andílků a vinných listů lipové dřevo a nakonec na stromečky rostoucí na Golgotě odkorněné tisové dřevo. Podstavec, jehož korpus je ze smrkového a modřínového dřeva, potáhl dýhou z černě mořené hrušně.
Strom života se stane přístupným veřejnosti po vernisáži betlémů v sobotu 26. 11. 2016. Poté si ho může návštěvník prohlédnout po dobu celého adventu až do 30. prosince tohoto roku. Všechny zájemce srdečně zveme.
Jakub Valášek – Muzeum Jindřichohradecka
