Aktuálně

TRAGICKÁ LÉTA 1939–1942

TRAGICKÁ LÉTA 1939–1942

  • 25. 4. 2019 (čtvrtek) od 16:00;
  • výstava potrvá do 6. 1. 2020
  • Muzeum Jindřichohradecka – Štítného ul.

Výstava tvoří závěr cyklu Život v Jindřichově Hradci na stránkách Ohlasu od Nežárky a navazuje na výstavy NA SKLONKU MONARCHIE, PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA a PRVNÍ REPUBLIKA. Zahajují ji panely věnované událostem po Mnichovské dohodě z konce září 1938, která znamenala ztrátu pohraničního území a vznik tzv. Druhé republiky.

TRAGICKÁ LÉTA 1939–1942Bezprostřední okolí Jindřichova Hradce připadlo Německu, město bylo se zbytkem státu spojeno jen úzkým koridorem směrem k Jarošovu nad Nežárkou. Důsledky Mnichova citelně zasáhly do života ve městě. Z funkce starosty odstoupil Ladislav Stehna, kterého v lednu 1939 nahradil Vilém Rösch, jenž se snažil konsolidovat místní politické a hospodářské poměry. Jeho úsilí však zmařila německá okupace: „Když se ráno ve středu 15. března Hradec probouzel, dovídal se z rozhlasu, že německá armáda překročila hranice republiky a obsazuje zemi,“ píše se v kronice města. Zdejší Němci vyvěsili prapory s hákovým křížem. Starosta Rösch reagoval výzvou začínající slovy „Já, český starosta českého města“, v níž žádal občany „o absolutní klid v našem městě“ a vyjádřil naději, že Němci budou „plně respektovati náš mateřský jazyk a národní vývoj.“

TRAGICKÁ LÉTA 1939–1942Po likvidaci politických stran vzniklo Národní souručenství, které mělo vystupovat jako reprezentant národa. Vyvíjelo činnost na poli výchovném, kulturním i hospodářském, o níž informoval Ohlas od Nežárky v rubrice Hlídka Národního souručenství.

Situace se vyhrotila, když 1. září 1939 Německo rozpoutalo válku. V Jindřichově Hradci bylo rozpuštěno městské zastupitelstvo, správy se ujal německý „komisařský starosta“ Franz Cach, starosta Rösch byl spolu s dalšími zdejšími osobnostmi zatčen a uvězněn.

Výstava dále připomíná zánik jindřichohradeckého okresu, nesnáze českého školství ve městě, k nimž patřilo nucené přemístění gymnázia a zabavení nové budovy obchodní akademie. Během okupace se čeští obyvatelé regionu zaměřili na uchování národních a historických tradic. Významná byla činnost městského muzea nebo Jarošovské krojové družiny, která živě vystupovala v Českém rozhlase a pražské „Lucerně“.

Změny se dotkly i Ohlasu od Nežárky, který se stal „listem Národního souručenství.“ Jeho více než sedmdesátiletá existence skončila v roce 1942, kdy bylo po atentátu na Heydricha jeho vydávání s okamžitou platností úředně zastaveno. Výstavu uzavírá připomenutí obětí nacistické zvůle, tragický osud spoluobčanů židovského původu, a stručné shrnutí života ve městě v posledních válečných letech, jež už ovšem Ohlas od Nežárky nezachytil.

Štěpánka Běhalová, František Fürbach

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjádříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít