TRAGICKÁ LÉTA 1939–1942

TRAGICKÁ LÉTA 1939–1942

  • 25. 4. 2019 (čtvrtek) od 16:00;
  • výstava potrvá do 6. 1. 2020
  • Muzeum Jindřichohradecka – Štítného ul.

Výstava tvoří závěr cyklu Život v Jindřichově Hradci na stránkách Ohlasu od Nežárky a navazuje na výstavy NA SKLONKU MONARCHIE, PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA a PRVNÍ REPUBLIKA. Zahajují ji panely věnované událostem po Mnichovské dohodě z konce září 1938, která znamenala ztrátu pohraničního území a vznik tzv. Druhé republiky.

TRAGICKÁ LÉTA 1939–1942Bezprostřední okolí Jindřichova Hradce připadlo Německu, město bylo se zbytkem státu spojeno jen úzkým koridorem směrem k Jarošovu nad Nežárkou. Důsledky Mnichova citelně zasáhly do života ve městě. Z funkce starosty odstoupil Ladislav Stehna, kterého v lednu 1939 nahradil Vilém Rösch, jenž se snažil konsolidovat místní politické a hospodářské poměry. Jeho úsilí však zmařila německá okupace: „Když se ráno ve středu 15. března Hradec probouzel, dovídal se z rozhlasu, že německá armáda překročila hranice republiky a obsazuje zemi,“ píše se v kronice města. Zdejší Němci vyvěsili prapory s hákovým křížem. Starosta Rösch reagoval výzvou začínající slovy „Já, český starosta českého města“, v níž žádal občany „o absolutní klid v našem městě“ a vyjádřil naději, že Němci budou „plně respektovati náš mateřský jazyk a národní vývoj.“

TRAGICKÁ LÉTA 1939–1942Po likvidaci politických stran vzniklo Národní souručenství, které mělo vystupovat jako reprezentant národa. Vyvíjelo činnost na poli výchovném, kulturním i hospodářském, o níž informoval Ohlas od Nežárky v rubrice Hlídka Národního souručenství.

Situace se vyhrotila, když 1. září 1939 Německo rozpoutalo válku. V Jindřichově Hradci bylo rozpuštěno městské zastupitelstvo, správy se ujal německý „komisařský starosta“ Franz Cach, starosta Rösch byl spolu s dalšími zdejšími osobnostmi zatčen a uvězněn.

Výstava dále připomíná zánik jindřichohradeckého okresu, nesnáze českého školství ve městě, k nimž patřilo nucené přemístění gymnázia a zabavení nové budovy obchodní akademie. Během okupace se čeští obyvatelé regionu zaměřili na uchování národních a historických tradic. Významná byla činnost městského muzea nebo Jarošovské krojové družiny, která živě vystupovala v Českém rozhlase a pražské „Lucerně“.

Změny se dotkly i Ohlasu od Nežárky, který se stal „listem Národního souručenství.“ Jeho více než sedmdesátiletá existence skončila v roce 1942, kdy bylo po atentátu na Heydricha jeho vydávání s okamžitou platností úředně zastaveno. Výstavu uzavírá připomenutí obětí nacistické zvůle, tragický osud spoluobčanů židovského původu, a stručné shrnutí života ve městě v posledních válečných letech, jež už ovšem Ohlas od Nežárky nezachytil.

Štěpánka Běhalová, František Fürbach