Aktuálně

V sobotu se v Hradci konají Svatováclavské slavnosti

V sobotu 24. září od 10.00 do 18.00 hodin na náměstí Míru se návštěvníci mohou těšit na příjemné posezení s koštem vín různých vinařů a další občerstvení. Chybět samozřejmě nebude ani ochutnávka letošního burčáku.

Svatováclavské slavnosti v Jindřichově HradciV loňském roce se v Jindřichově Hradci vůbec poprvé konaly Svatováclavské slavnosti. S ohledem na pozitivní ohlas veřejnosti se oslavy svátku sv. Václava objevily v kalendáři akcí i pro letošní rok. Úplnou novinkou pak bude pojízdná pekárna, ve které přímo na místě budou pod rukama šikovných pekařů a pekařek vznikat vynikající štrúdly. Celou akci orámuje tradiční český jarmark, na kterém si budete moci zakoupit např. medovinu, koření, uzeniny, perníčky, marmelády, šperky, suché vazby, věnce, hračky a také textilní výrobky.

Program Svatováclavských slavností:

sobota 24. září 2016 od 10.00 do 18.00 hodin na náměstí Míru

10.30 – 12.30 hodin Babouci – jihočeská dechová kapela

13.00 – 14.30 hodin Varmuža – cimbálová muzika

15.00 – 16.00 hodin Pragtet – housle, kytara, kontrabas – písně Jaroslava Ježka a Karla Hašlera

16.30 – 18.00 hodin Claymore – gaelic-rock inspirovaný skotskou a irskou hudbou, okořeněnou o specifický zvuk skotských dud


Osobnost sv. Václava

Svatý Václav, třetí přemyslovský kníže, panoval pravděpodobně v letech 925 – 935. Byl vnukem prvního doloženého Přemyslovce Bořivoje a světice Ludmily, která jej vychovávala. Vedle Cyrila a Metoděje a svatého Prokopa patří mezi nejvýznamnější šiřitele křesťanství v českých zemích. Podle pověsti to byl právě on, kdo v zemi také zavedl tradici pěstování vína. Často ohrožovaná území chránil tak, že císaři Svaté říše římské Jindřichu Ptáčníkovi platil tribut pacis, daň za mír, která se rovnala pěti stům hřiven stříbra a sto dvaceti volům. Za to si vysloužil kritiku svého mladšího bratra Boleslava.

Václav byl pozván na křtiny Boleslavova syna do Staré Boleslavi a zde byl 28. září ráno při cestě na mši bratrem Boleslavem a jeho pochopy Čestou, Hněvnou, Tirou a Tužou napaden a ubodán před dveřmi kostela sv. Kosmy a Damiána. Historické prameny se rozcházejí v otázce, kdy k bratrovraždě došlo, podle starších historiků zemřel kníže Václav v roce 929, jako konsensus byl stanoven pravděpodobnější rok 935.

Kult Václavovy mučednické smrti byl v Čechách velmi silný a vedl k jeho svatořečení začátkem 11. Století. Velký význam svatováclavskému kultu přikládal i sám Karel IV. Ten nechal vytvořit české korunovační klenoty a po českém patronovi nechal vysvětit také kapli v chrámu svatého Víta na Pražském hradě, v níž jsou dodnes klenoty uloženy.

Autor: Marcela Kozlová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjádříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít