Aktuálně

Vít Pávek: MAJETKY SCHWARZENBERGŮ V KRAJI CHMELE

Vít Pávek: MAJETKY SCHWARZENBERGŮ V KRAJI CHMELE

PŘEDNÁŠKOVÝ CYKLUS: MOCNÍ MAJITELÉ TŘEBONĚ

V rámci projektu ČESKÁ ŠLECHTA V EVROPSKÉ DIPLOMACII

Přednáší: Bc. Vít Pávek (kastelán Státního zámku Třeboň)

Knížecí rod Schwarzenbergů je převážně spojován s jihočeským regionem. Zapomíná se však na fakt, že počátky majetkové držby tohoto rodu na území Čech můžeme vystopovat již v období husitských válek, a to v severozápadních Čechách. Později se s nimi v regionu setkáváme znovu po více než dvousetleté odmlce, krátce po skončení války třicetileté, a své majetky si rozšiřují a zvelebují až do konce 40. let 20. století.

Než získali Schwarzenbergové z dědictví po Eggenbercích (1719) rozsáhlá panství Český Krumlov, Vimperk či Orlík, vlastnili na jihu Čech pouze Třeboň (1660) a Hlubokou nad Vltavou (1661). Zároveň si však budovali rozsáhlou doménu západně od Prahy již od roku 1658, kdy získali v zástavě panství Křivoklát (do roku 1685), které následně rozšiřovali o Mšec (1662), Nižbor (1679) či Jinonice a Smíchov (1684). Po ztrátě Křivoklátska si ovšem vliv v regionu udržují i nadále prostřednictvím skupování dalších statků, jako byly Postoloprty s Toužetínem a Lipnem (1692), Nový Hrad (snaha 1667; 1767), Lovosice a Vršovice (1783), Cítoliby, Divice, Domoušice a Lenešice (1803) a řady dalších.

Ač závěrem 19. století představovala rozlohou tzv. dolní država (severozápadní Čechy) jen asi osminu velikosti horní državy (jižní Čechy), dokázali zde Schwarzenbergové s ohledem na katastrální výnosnost utržit až polovinu toho, co na jihočeských statcích. Krom toho zůstalo v krajině Poohří a Džbánska i velké množství hmotných památek – zámků, tvrzí, hospodářských dvorů, sakrálních staveb i průmyslových areálů, které dnes povětšinou zejí prázdnotou a postupně se mění v prach a suť bez přílišného povšimnutí místních i turistů. Možná i proto, že s odchodem vrchnosti odešli i dávní obyvatelé knížecích obcí a měst, ale také i z toho důvodu, že žádné z panských schwarzenberských sídel v severozápadních Čechách nebylo po světových válkách zpřístupněno kulturní veřejnosti, čímž se na více než třísetletou historii Lounska, Slánska a Lovosicka zapomnělo dočista. Oživit tuto paměť a povědomí si vzal za cíl od roku 2017 projekt Schwarzenberské Lounsko.

Vít Pávek: MAJETKY SCHWARZENBERGŮ V KRAJI CHMELE

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjadříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít