Výstava o meziválečném Jindřichově Hradci

Týdeník Ohlas od Nežárky, jenž v Jindřichově Hradci vycházel v letech 1871-1942 patří se svými 72 vydanými ročníky k nejdéle vycházejícím českým regionálním časopisům. Pro svůj všestranný obsah se stal živou kronikou města a dodnes zůstává neocenitelným zdrojem informací pro poznávání jeho historie v tomto období. To inspirovalo odborné pracovníky Muzea Jindřichohradecka k cyklu výstav se společným podtitulem Život v Jindřichově Hradci na stránkách Ohlasu od Nežárky. Po výstavách Na sklonku monarchie a První světová válka přichází nyní muzeum se třetím pokračováním, nazvaným První republika, která zahrnuje období od konce roku 1918 do podzimu 1938.

Výstava o meziválečném Jindřichově HradciRedakci Ohlasu od Nežárky vedl v období první republiky Vilém Bohumil Landfras a po jeho skonu v roce 1931 oba podniky převzaly vdova Marie Landfrasová s dcerou Marií. Období po jeho smrti bylo pro tiskárnu i redakci těžké, zvláště v souvislosti s konkurencí nové Svobodovy tiskárny a vznikem nového týdeníku Zájmy Českomoravské vysočiny, který vycházel od března 1931. Majitelky redakce Ohlasu se proto opíraly o stabilní příznivce týdeníku i tiskárny, k nimž patřil např. literární historik Ferdinand Strejček a zejména profesor jindřichohradeckého gymnázia, historik Jan Muk. Právě on se stal hlavním přispěvatelem a nejmenovaným redaktorem Ohlasu od Nežárky.

Výstava První republika dokumentuje vytváření nové jindřichohradecké samosprávy po vzniku Československa i její bouřlivé proměny v letech 1918 – 1926, kdy se ve vedení města vystřídalo hned pět starostů a dva předsedové tzv. správní komise, která dvakrát vystřídala rozpuštěné městské zastupitelstvo, i klidnější situaci v následujících letech. Pozornost výstava věnuje také československým prezidentům, T. G. Masarykovi, jenž navštívil Jindřichův Hradec v roce 1925, a E. Benešovi, jenž zařadil návštěvu města do své cesty po jižních Čechách v roce 1937. Z nejvýznamnějších událostí je prezentována Krajinská výstava Českomoravské vysočiny, na níž se v létě roku 1925 pochlubilo svou činností a výrobky přes čtyři sta vystavovatelů z Jindřichova Hradce a blízkého i vzdálenějšího okolí a kterou doplnila celá řada dalších výstav, výstavek a dalších doprovodných akcí.

Výstava dále připomíná osudy zdejší nemocnice, která se transformovala z městské na okresní a byla díky vzrůstajícímu obvodu svého působení a z něho vyplývajícího počtu pacientů rozšířena o novou hospodářskou budovu a o moderní chirurgický pavilon. Vyšší školství na výstavě představují zejména gymnázium a Masarykova veřejná obchodní škola, jež se v letech 1923 a 1931 přestěhovaly do nových moderních budov v Husově ulici, velkému zájmu studujících se těšila také hospodářská škola, rozmach učňovského školství pak vyústil do stavby nové školní budovy v Miřiovského ulici.

Výstava o meziválečném Jindřichově HradciPozornost je na výstavě věnována i rozvoji jindřichohradeckého muzea, jež přestěhovalo své expozice do prostornější budovy bývalého jezuitského semináře na Balbínově náměstí, péči o tradice regionu podporoval nově vzniklý spolek Přátelé starého Jindřichova Hradce. Zásadním příspěvkem k připomenutí historie města byly Teplého Dějiny města Jindřichova Hradce, které na zakázku města vytiskla v letech 1927–1936 Landfrasova tiskárna.

Výstava neopomněla ani společenský, sportovní a kulturní život obyvatel města. Zásadní změnou byla přestavba budovy Střelnice, kterou získala TJ Sokol. Hradečané mohli navštěvovat biograf, koncerty a divadelní představení. S vervou se věnovali také sportu. Existující spolky jako tělovýchovná jednota Sokol, Veslařský a bruslařský klub nebo Cyklistický klub Čechie se dokonale přizpůsobily prostředí nové svobodné republiky a reagovaly na nově se rozvíjející zájmy jejích občanů v oblasti sportu i zaváděním nových sportovních odvětví, např. volejbalu, tenisu nebo lyžování.

Na stránkách Ohlasu od Nežárky se v různých formách, nejčastěji v reklamách a inzerátech, připomíná také obecný pokrok související s dostupnou elektřinou, rozvoj techniky, zejména automobilismu, či šíření rozhlasu, o pozornost se přihlásila také móda či péče o tělo a zdraví.

Zajímavým zpestřením výstavy jsou pak nově zrestaurované modely dnes již neexistujících památníků, které byly v Jindřichově Hradci odhaleny ve 20. letech, dvou Kabešových sochařských děl věnovaných legionářům a obětem první světové války, které stály v parku, a Birmovy sochy J. J. Švece u bývalých kasáren.

Štěpánka Běhalová a František Fürbach

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjadříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít