Aktuálně

XXIV. SLAVNOSTI Adama Michny z Ottradovic

XXII. Slavnosti Adama Michny z Otradovic

  • 14. 9. – 16. 9. 2018 (pátek, sobota, neděle)
  • Jindřichův Hradec;

Rok 2018 se hemží „osmičkovými výročími“, které byly vždy pro český stát osudové, i ostudové… Právě v divokém roce 1618 je Adam Michna z Ottradovic zmiňován jako mušketýr jindřichohradecké domobrany na straně stavovské. Přesto (snad za studií v zahraničí?) prožil vnitřní opravdovou konversi ke katolické církvi. I na jeho torsovitě dochovaném díle vidíme, že to byl cit hluboký, z některých českých písní pak poznáváme, v jakém „Labirynthu“ se český vlastenec 17. století musel motat, aby třeba „jen“ přežil… Tím spíše, že právě v neděli 16. září má svátek Svatá Ludmila – Lidu milá, tedy česká patronka a „Bába Svatého Václava“, bychom se rádi na 24. Slavnostech Adama Michny z Ottradovic tentokrát zaměřili na české vlastenectví v kulturním kontextu tehdejší Evropy. Pro své druhé jméno Adam Václav Michna, rytíř z Ottradovic asi pociťoval i jiný než nutný nudný vztah ke svému patronu, což lépe vyrozumíme i z dalších Svato-Václavských a Svato-Ludmilských písní, které se nám dochovaly v Kancionálu CAPPELLA REGIA MUSICALIS Michnova pokračovatele Karla Václava Hollana Rovenského (1644-1718), který nám vlastně Michnovo písňové dílo nedlouho po jeho smrti bez přehánění zachránil a rozšířil do obecného povědomí. Protože 27. února 2018 jsme vzpomínali výročí Hollanova úmrtí, budeme se i jemu a Michnovým písním v Hollanově edici pečlivěji věnovat.


Program:

Pátek 14.9.

  • 18 oo hod. – Proboštský kostel Nanebevzetí P. Marie – MICHNOVO REQUIEM ZA ADAMA MICHNU :II:RITORNELLO:II: (bohoslužba, vstup volný)
  • 20 oo hod. Kostel Sv. Maří Majdalény v Jesuitské Koleji – HUDEBNÍ PUTOVÁNÍ KRYŠTOFA HARANTA LA BILANCETTA & VERE GRATIA (vstupné 60,- Kč)

Sobota 15. 9.

  • 16.oo – 17.3o hod. – Museum-Minorité – MICHNOVSKÝ JARMARK aneb Co Nový Dům dal SBOR ADAMA MICHNY, VERE GRATIA, RICHARD ŠEDA & ŽÁCI ZUŠ DAČICE, II:RITORNELLO:II:…(vstupné dobrovolné)
  • 18.oo hod. – Kostel sv. Jana Křtitele – TARQUINIO MERULA: VESPERAE aneb MARIÁNSKÉ NEŠPORY 1639 II:RITORNELLO:II: & ABSOLVENTI LETNÍCH DÍLEN (vstupné 60,- Kč)
  • 20.oo hod. – Museum-Minorité – CONVIVIUM – MICHNOVSKÝ DÝCHÁNEK II:RITORNELLO:II:, Michael Pospíšil, Hosté & Všichni (vstupné dobrovolné)

Neděle 25. 9.

  • 9.15 hod – Procesí z náměstí Míru do Proboštského kostela Nanebevzetí P. Marie – TARQUINIO MERULA: MISSA SOPRA „La Ruggiera“ 1639 II:RITORNELLO:II: (bohoslužba, vstupné dobrovolné)

Michna i Hollan byli vynikající básníci, varhaníci, skladatelé. Zatímco se Michna šikovně zaměřil na obchodování s vínem, Hollan se – až naivně poctivě – věnoval i řadě dalších uměleckých forem. Jeho úpravy Michnových písní jsou pak „praktické“ i pro naše dnešní používání, dosud se jim vlastně ani editorsky, ani slovesně, ani musikologicky nikdo dobře nevěnoval. Vzhledem k tomu, že Michna je dosud asi nejvýznamnějším jindřichohradeckým rodákem a nějaká „náplast“ ve formě koncertu nás nevyplatí z vlastenecky povinné úcty k jeho geniální osobnosti, vzhledem k tomu, že podobně svízelný osud stíhá i odkaz Hollanův, chceme se v roce 2018 věnovat opět neprávem pozapomenutému dědictví, které z nás právě teď a zde tvoří národ. Neboť národ bez minulosti a znalosti svých kořenů není národem…

Na Michnovských Slavnostech proto ve dnech 14. – 16. září 2018 zazní kromě tradičního „Michnova Requiem za Michnu“, pátečního večerního koncertu věnovaného osobnosti Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic a jeho hudební cestě světem, sobotního odpoledního „Michnovského (hudebního) Jarmarku“, večerního „Convivia“ a slavné nedělní Mše sv. s procesím právě i Michnovy skladby z edice a úpravy Hollanovy (1693). Rádi bychom opět pokročili v „mapování“ a „srovnávání“ díla významných Michnových kolegů, jako jsou Tarquinio Merula, Alberik Mazák, Jainrich Franz Ignaz Biber. Merulova variační Mše nad basem slavné „L´Aria di Ruggiero“ je tak vlastně i letošní světovou premiérou, ukázkou toho, co Michna ze světové muziky znal, a jak na ni reagoval. Rádi bychom přispěli svou troškou do pětiletého projektu, kterým se naše země chystá na 1100té výročí smrti Svaté Ludmily v roce 2021. Právě jí se může – slovy Michny – připsat všechna sláva Svatého Václava. Tehdejší i dnešní, i naše budoucí, chceme-li být kulturní…

Foto: Josef Böhm

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjadříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít