Aktuálně

„Železné krávy“ na Deštensku (Z historie Deštné #6)

„Železné krávy“ si dnes můžeme představit jako nějaké umělecké dílo zručného kováře nebo kovolijce. Nejsme příliš daleko od této úvahy. Některý z farářů si opravdu u kováře dal vyrobit malé železné figurky tohoto dobytčete a jím podělil své osadníky. Musím ale začít od počátku.

„Železné krávy“ na Deštensku (Z historie Deštné #6)
„Nepodlehne ohni ani meči“, což ironicky připomíná nezničitelnost platby za železné krávy.

Termín „železná kráva“ je spjatý s farním hospodařením katolické církve od předhusitských dob, až do 40. let minulého století! To je úctyhodný čas.

Původ tradice zmíněných krav byl ekonomicky jednoduchý: v určité době měl farář ve svých chlévech mnoho dobytka a naopak rolníci v osadě jej potřebovali. Farář jim krávy do chalup půjčil s podmínkou placení nájmu. Přitom kráva zůstávala farním majetkem i v případě jejího úhynu. Tržní hodnota krávy proto ležela jako trvalé břemeno na gruntě s povinností stálé platby. Jen v případě, že rolník krávu zaplatil, nebo živou vrátil, závazek skončil. To se stávalo výjimečně. Na připomínku placení někdy dostal rolník železnou figurku krávy, jak výše uvedeno.

Takto poučení se podívejme na Deštensko. Bohužel, můžeme čerpat jen z řídkých pramenů, přesto nám leccos povědí. V urbáři městečka Deštné z roku 1581 železné krávy nejsou jednotlivě uvedeny, pravděpodobně jsou zahrnuty v peněžních platbách celkově. Příjem faráře (spolu s desátky obilí a slepic), činil ročně kolem 58 kop grošů míšenských. Za tento obnos si farář mohl koupit například menší chalupu, nebo tři koně, či tři páry volů. Největší počet železných krav se začal objevovat po třicetileté válce, která zvláště venkov hrozně zpustošila. V Deštné bylo v roce 1673 41 železných krav a z okolních obcí (Světce, Březina, Jižná) dalších 44 farských krav. Jen tyto platby vynášely 8-10 zlatých (tehdejší cena 2-3 krav).

Obdobná praxe pokračovala i v 18. století, bohužel kostelní účty shořely při velkém ohni v Deštné roku 1774. V některých městech i bohatí měšťané půjčovali sedlákům, například v dobách neúrody, svůj dobytek a koně za podmínek podobných jako u železných krav. Tyto platby trvaly do roku 1874, kdy zemský sněm Království Českého doporučil výkup činže železných krav z jednotlivých gruntů, což se stalo. Přesto, až do roku 1941, se v účtech deštenského kostela objevovala částka 12 korun jako „činže ze železných krav“, placená obcí.

Zdroj: Město Deštná – F.K.

Město Deštná

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjadříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít