Národopisný fond, ve kterém se z velké části odráží běžný i sváteční život jak Jindřichova Hradce, tak přilehlých vesnic, se skládá z velkého množství různorodých větších či menších souborů.
Základ fondu, jenž v současné době čítá téměř sedm tisíc evidenčních čísel, položil koncem 80. let 19. století muzejní ředitel a kustod František Lego, který při přípravě národopisných výstav v rocích 1891, 1894 a 1895 v Praze a Jindřichově Hradci posbíral velké množství národopisného materiálu z regionu, jež se stalo základem nejenom národopisného fondu. Velké soubory ve fondu jsou tvořeny především blatskými lidovými kroji a krojovými součásti, pro které je typická bohatá výšivka hedvábím, barevnými skleněnými korálky, flitry a někdy i rybími šupinami.
Dále honosným měšťanským textilem hlavně z druhé poloviny 19. století spolu s oděvními doplňky jako jsou vějíře, kabelky, slunečníky, boty, klobouky, čepce a šperky. Dalšími zajímavými soubory jsou církevní a bytový textil, kraslice, perníkové a modrotiskové formy, hračky, loutky nebo kuchyňské náčiní. Speciální postavení má kolekce s produkcí místních textilních továren a také proslavená gobelínová dílna Marie Hoppe Teinitzerové.
Důležitou součástí fondu jsou betlémy, jejichž sběrem se muzeum již několik desítek let systematicky zabývá a v depozitáři se jich nachází téměř sto padesát. K unikátním patří především největší lidový mechanický betlém na světě, Krýzovy jesličky, jejichž autorem je místní punčochářský mistr Tomáš Krýza (1838–1918), který betlém vytvářel více jak šedesát let. Další zajímavostí jsou papírové jesle z Lodhéřova z přelomu 18. a 19. století, několik historických mechanických betlémů a také kolekce jesliček současných jihočeských tvůrců, jejichž sběr a dokumentace je jednou z priorit muzea.
Fond Národopis je každoročně obohacován o řadu zajímavých exponátů především z našeho regionu. V posledních letech se podařilo darem získat například unikátní historický betlém vyrobený jindřichohradeckým nožířem Janem Nikodémem nebo soubor oděvů a propagačních materiálů známé místní firmy Ferdinand Kraus, která sídlila na náměstí Míru. Všechny národopisné exponáty jsou průběžně ošetřované muzejní konzervátorkou a některé z nich se vydávají i na složitější zásahy do restaurátorských dílen, tak aby mohly zazářit na výstavách doma i v zahraničí.
Alexandra Zvonařová (NOVUM 2026/02)