Ve fondu jsou uloženy památky prezentující uměleckou tvorbu několika staletí v našem regionu, přičemž historicky nejcennější a nejvýznamnější předměty muzeum návštěvní-kům představuje ve dvou stálých expozicích. První z nich, umístěná v kapli sv. Víta bývalého jezuitského semináře, se věnuje gotic-kým dřevořezbám (viz foto č. 1 – Svatá Anna Samotřetí, polychro-mované gotické sousoší z let 1420-1430 bylo umístěné v kostele sv. Jana Křtitele, kde pro něj v době barokní vytvořili samostatný oltář doplněný renesančním obrazem s výjevem jejího narození).
Druhá ex-pozice se nachází ve špitální kapli Na-nebevzetí Panny Marie a je zaměřena na jindřichohradecké církevní umě-ní období pozdní renesance, baroka a rokoka (viz foto č. 2 – Párový oltář sv. Ignáce z Loyoly z roku 1625 pochází z dílny Wolfganga Ecka a původně byl určený pro kapli Máří Magdalény jezuit-ské koleje).
Nedílnou součástí fondu Plastika je i rozsáhlý soubor drobných lidových dřevořezeb a ceroplastik umísťovaných pod skleněné poklopy tzv. šturce. Z období první světové války se dochoval velký soubor plastik a reliéfů s válečnou tématikou, který pocházel z muzea 75. pěšího pluku vzniklého roku 1918 v maďarském městě Debrecín. Mezi sochaře, kteří jej svými díly zaplnili, patřil hlavně Maxmilián Krej-ča, Jan Vítězslav Dušek a Rudolf Kabeš, jejichž pozdější díla lze ve fondu také najít.
K nejhodnotnějším muzejním předmětům řadíme i díla Františka Suchardy, Františka Bílka (viz foto č. 3 – Dřevěná socha Orba jest naší viny trest vznikla na počátku 90. let 19. století, přičemž se jedná o autorskou variantu stejného námětu), Karla Petra či Václava Neubauera, u dvou posledně jmenovaných tedy o díla sochařů působících v Jindřichově Hradci.
Muzeum též spravuje rozsáhlou uměleckou pozů-stalost po sochaři a medailérovi Janu Nušlovi a také výtvarníkovi Vladimíru Holubovi. Dále je ve fondu zastoupena tvorba Karly Vobišové-Žákové, Emanuela Kodeta, Františka Mráz-ka a dalších poválečných sochařů.
Muzejní fond Plastika se nenachází jen v ex-pozicích a depozitářích, ale i v samotném městě. Současné umění je ve sbírce zastoupeno sochami vzniklými během čtyř ročníků mezinárodních žulo-vých sympozií. Tato, často rozměrná, díla lze i dnes vidět v městském parku na místech, pro která vznikla (viz foto č. 4 – Sochu Dva z jed-noho vytvořil roku 1999 japonský umělec Keiji Yamaya).
Se všemi zmiňovanými uměleckými díly přesáhl počet položek fondu Plastika ma-gickou hranici tisíc zaevidovaných položek.
Jakub Valášek (NOVUM 2026/06)