-2 C
Jindřichův Hradec
19.03. 2024
Články

Páni z Hradce

Páni z Hradce patřili k rodu Vítkovců a byli jedním z nejvýznamnějších a nejstarších českých rodů. Za zakladatele je považován Vítek z Prčice. Z tohoto rodu vzešlo několik větví, např. páni z Krumlova, páni z Jindřichova Hradce, páni z Rožmberka, z Třeboně, z Landštejna, ze Stráže a ze Sezimova Ústí. Za své existence získali páni z Hradce značné jmění, ze kterého velkou část věnovali na výstavbu nákladných staveb. 

terc_jindrich
Jindřich I. se vrací do hradu r. 1220, střelecký terč z 19. století

Vítek z Prčice daroval svému synovi Jindřichovi z Hradce (1205-1237) opevnění (později Jindřichohradecký hrad a zámek), které pak Jindřich přestavil a to se stalo hlavním sídlem rodu. Okolo této stavby poté začalo vznikat město, jež se dnes nazývá Jindřichův Hradec a Hrad (později v renesanci zámek) se stal jeho centrem. Rodové statky měli tito pánové především okolo jižní českomoravské hranice s „hlavními“ městy Jindřichův Hradec a Telč, kolonizovali také pomezní hvozdy na Moravě a v Rakousích. Většina příslušníků rodu působila ve významných funkcích v království, rovněž bojovali o moc a majetek se sousedními rody i samotným králem. Ve 13. století si Vítek se synem Oldřichem rozdělili majetek a vytvořili dvě linie – strážskou a ústeckou.

Pověst o pětilisté růži

Obraz "Vítek z Prčice a jeho pět synů", 1840
Obraz „Vítek z Prčice a jeho pět synů“, 1840

Oldřich z Hradce stál proti Janu Lucemburskému, nakonec se usmířili a Oldřich se účastnil korunovace Karla IV. I Oldřichovi potomci si rodové jmění rozdělili. Jindřich vedl sváry se svými sousedy. Menhart nejprve bojoval proti husitům, poté jim však velel při bitvě u Tachova. Patřil mezi čelní představitele panské jednoty, vykonával funkci nejvyššího purkrabího, avšak stál na straně Oldřicha z Rožmberka proti Jiřímu z Poděbrad, který jej zajal a věznil, po onemocnění jej však propustil, přesto Menhart záhy zemřel. Další syn Oldřich se hlásil k umírněnému křídlu husitů, působil ve sboru správců království. Jan oponoval husitům a podporoval Zikmunda, Kostnickým koncilem byl označen jako nejkřesťanštější pán v Čechách. Roku 1505 velel jiný Jindřich jako nejvyšší purkrabí zemskou výpravu proti Šlikům. Adam I. z Hradce byl vojenským poradcem krále Ludvíka při jeho výpravě do Uher, za což byl při korunovaci nezletilého krále roku 1519 jmenován nejvyšším kancléřem a zastupoval krále. Asistoval při korunovaci Ferdinanda I. Habsburského českým králem, byl pověřen nesením říšského jablka. Účastnil se i křtu králova syna Maxmiliána. Zemřel roku 1531 ve svém pražském paláci. Jáchym z Hradce od roku 1554 působil jako nejvyšší kancléř, přikoupil Vimperk a Hlubokou. Jako zbohatlík přestavěl rodinné sídlo a zahynul v Dunaji při návratu domů. Hlava moravské větve a Jindřichův bratr Zachariáš z Hradce daroval značnou část majetku zámku v Telči. Jeho synovec Adam II. z Hradce zastával funkci nejvyššího kancléře v letech 1585-1593 a nejvyššího purkrabího v letech 1593-1596. Pokračoval v přestavbě rodinného sídla. Zemřel v roce 1596. Roku 1604 zemřel poslední mužský potomek rodu Jáchym Oldřich z Hradce, který byl karlštejnským purkrabím a jímž rod po meči vymřel. Díky sňatku jeho sestry Lucie Otýlie s Vilémem Slavatou z Chlumu a Košumberka celý majetek přešel na rod Slavatů.

Původně páni z Hradce užívali jako erb zlatou pětilistou růži v modrém poli. Později původní znak dali do srdečního štítku. V samotném čtvrceném štítu se zlatou kotvou a zlatým písmenem „M“ byl ještě zelený vavřínový věnec a zlatočervené dělené pole.

Rod byl spřízněný s Rožmberky, Valdštejny, Šternberky, Lobkovici, pány z Kravař, z Kunštátu, Hohenzollerny.

Zdroj: 1. ŽŠ Jindřichův Hradec (projekt „Zaostřeno na historii a Jindřichův Hradec“) a Wikipedia

Video: Youtube