Vážení návštěvníci,
vítáme vás u dalšího dílu našeho předvolebního seriálu, ve kterém jsme se rozhodli položit desítce lídrů jindřichohradeckých kandidátek dotazy týkající se života ve městě. Lídři na prvních pět odpovědí měli sedm dní. Délka odpovědí záležela pouze na nich, všechny reakce jsou zveřejňované přesně v takové podobě a v takovém pořadí, v jaké k nám dorazily (lídři byli upozorněni, že odpovědi nesmí obsahovat obrázky ani odkazy – pokud se tyto věci v některé z odpovědí nacházely, byly v rámci rovné hry vymazány).
Otázka #5: Jak si podle vás stojí hradecká nabídka kultury?
JUDr. Tomeš Vytiska (KSČM):
Město samo se na pořádání kulturních akcí podílí zásadním způsobem. Zdá se, že tato aktivita vrcholí v letošním volebním roce. Přesto například nepořádání populárních pivních slavností pokládám za chybu.
Ing. Stanislav Mrvka (ČSSD):
Hodnocení kultury ve městě mi trochu připomíná vaření. Všichni mu rozumějí, ale každý má jiné chutě. Podle hodnocení návštěvníků je ve městě dostatečné množství akcí a ze strany návštěvníků jsme na tom velmi dobře. Ale jak jsem uvedl, je to otázka názoru. V loňském roce jsme středeční koncerty převedli do muzea fotografie, letos posloucháme připomínky, proč nejsou na náměstí. Ale to je koloběh života. Počet akcí je určitě dostačující a každý rok se snažíme přinášet něco nového. A snažíme se podporovat z rozpočtu spolky a společnosti, které tak mají prostor pro své akce. Namátkově uvedu několik příkladů dobré spolupráce: KC Jitka se svými koncerty, Civic Novus, místní divadelní soubor, orchestry, pěvecké soubory, zámek, muzea a mnoho dalších. Kdo chce, tak si rozhodně vybere, kdo ne, tak mu stejně nevyhovíte. Lépe je přicházet s konkrétními návrhy a úmyslem něco ukázat. Město pak finančně i organizačně přispěje
Mgr. Vladislav Burian (SNK-ED):
Kultury je v Jindřichově Hradci dostatek. Což je určitě dobře! Ale myslím si, že by některé aktivity, třeba koncerty, měly být zpoplatněny. Určitě však nesmíme nezapomenout na mládež. Nejen z pohledu kultury, ale i sportovních a volnočasových aktivit.
Mgr. Jan Jirků, MBA (KDU-ČSL + Zelení):
Přestože z nabídky kulturních akcí si vybere téměř každý, chybí mi ucelená koncepce s nějakou nosnou regionální myšlenkou, která by pravidelně přiváděla do našeho města typ návštěvníků, jaký bychom si přáli, a zároveň by byla zajímavá i pro občany města.
Pavel Baránek (SPD):
Hradecká nabídka kultury je podle mě průměrná a obnáší spoustu rezerv. Na druhé straně, člověk se nemůže zavděčit všem. Anketa místních občanů by nám jistě napověděla více.
Ing. Magda Blížilová (ANO):
Já nejsem žádný velký znalec kultury, zajímám se spíše o přírodu a té také víc rozumím. Ale pravdou je, že opravdu dobrých kulturních zážitků ve městě moc není. Může to být tím, že sehnat skutečného umělce, či populární hudební skupinu je velmi náročné nebo proto, že umělci nemají zájem o vystoupení v našem městě. S vhodnými prostory pro kulturu to v Hradci také není žádná sláva. Nebudu dále spekulovat, ale musím přiznat, že i já s manželem, stejně jako spousta Hradečáků, za kulturou jezdíme do jiného města.
Bc. Radim Staněk (ODS):
Dobře. Nabídka kulturních a společenských akcí ve městě je poměrně široká, ale část těchto akcí se odehrává v již dávno nevyhovujících prostorách (např. pro divadelní představení a koncerty populární hudby).
Milada Petrů (Hradec srdcem a rozumem + Svobodní):
Kultura jde ruku v ruce s kulturností občanů. Pokud budeme nakloněni růstu počtu obyvatel, které generuje sociální bydlení v městských bytech a v ubytovnách, pak se kulturnost obyvatel Hradce moc nezvýší. Nebudou plná divadla, kina, koncertní sály, ale nonstopy, herny a lavičky obsazené polehávajícími s PET lahvemi.
Je dobře, že město, DDM a spolky spolu organizují nejrůznější akce tak, že se ve městě průběžně stále něco děje. Zejména víkendy jsou třeba pro rodiny s dětmi náročnější na vyplnění volnočasovými zábavami.
V tomto by se mělo pokračovat a vitalitu města v tomto duchu rozvíjet. A to v nejrůznějších podobách. Skate parky a workoutové zóny by se také neměly vystrkávat někam na okraj, kde zbude místo, ale zasloužily by si více pozornosti blíže centru. Mladí na bruslích, na kolech, na prknech se také rádi „blejsknou“ před větším publikem. Stejně tak by v centru měly dostat příležitost k sebeprezentaci nejrůznější divadelní, hudební a studentská uskupení formou „free stage“. Lidé na lavičkách a na zahrádkách by se jistě rádi podívali na mladé kouzelníky, žongléry, artisty či tanečnice nejrůznějších současných proudů.
V souvislosti s kulturou a sportem se mi líbil jeden projekt na Slovensku, kde si ho úspěšně vyzkoušeli. Rozhodli se, že vrátí na zkoušku nějakou menší část peněz z rozpočtu zpět lidem ve formě poukázek či městských stravenek. Že zřídí takové „městské bankovky“, které rozdají občanům města, daňovým poplatníkům, a ti si za ně mohou zaplatit takovou formu kultury či sportovního vyžití, které je jim libo.
V podstatě je to forma vrácení části daně zpět lidem, když už nelze daně snižovat. S přesvědčením, že lidé vědí podstatně lépe než úředník, za co chtějí peníze/poukázky utratit.
Navíc se tím vytvořily vlastně „obecní peníze“, kterými mohlo být placeno jen ve městě za služby, které poskytují organizace či firmy se sídlem ve městě. Peníze neutíkají pryč, ale roztáčí kola obecní ekonomiky. Lákají další firmy a organizace do města. Není pak problém, aby se lidé dohodli, že chtějí jazzový happening a uspořádali si ho a zaplatili těmito poukázkami na kulturu a sport. Nebo že se najde tisíc fanoušků nějakého sportu, který si svými výkony získá přízeň a tedy těch tisíc poukazů, které je podpoří v dané činnosti. V době sociálních sítí a rychlé vzájemné komunikace to není problém informačně sdílet a dát příznivce dohromady.
V tom zmíněném projektu se to zkoušelo pro jistotu s menší prvotní částkou v řádech stokorun na občana poplatníka. A fungovalo to. Občané, kteří platí či platili daně, pak dostávají část zpět a sami si rozhodují, kam ty prostředky alokují, kdo si získá jejich přízeň a pozornost. A o poukázky soutěží městské organizace. Hokej, fotbal, tenis, basket, veslování, létání nebo individuální posilování, kondiční masáže, není problém. Každý by měl pro svou lepší kondici nebo pasivní sportovní vyžití např. 1000 Kč k dispozici, které může tímto způsobem využít a danou aktivitu podpořit.
Nerozhoduje o tom jeden úředník, který někomu peníze buď dá, nebo nedá. Kdo naplní halu, sáhne si až na miliony z poukázek. Stejně tak parta nadšenců je schopna dát dohromady desetitisíce na downhillovou dráhu či pronájem tenisových kurtů pro mladé talenty. Umím si představit, že takové poukázky mohou využívat i maminky s dětmi na mimoškolní kroužky, příměstské tábory, pohybové aktivity, hradecká Hopsária a Robinsony, na aquaparky a bazény.
Dotažení podobné myšlenky, jak obohatit a zpestřit kulturně sportovní vyžití ve městě a nechat přitom dostatek volnosti na samotných občanech, stojí myslím za zvážení. Ať si sami občané více rozhodují o tom, co je baví a naplňuje. To by mohlo dobře doplnit ten kulturní pilíř, o který se stará město. Možná bude tato myšlenka nakonec zavržena. Možná, že se ujme. Nevím. Každopádně by si zasloužila širší diskusi a odborné rozpracování. Ale musí se uchopit správně a nesmí se zmrzačit kompromisy a ohýbáním.
Možná se vám ta částka cca 1000 Kč nezdá moc, ale kdyby město dobře hospodařilo, tak jako to dělají živnostníci a malé firmy, kteří přemýšlí nad každou korunou a nepřeplácí několikanásobně zakázky, pak by mohlo začít v rozpočtu zbývat na tyto účely podstatně více peněz a díky tomuto mechanismu by o nich daleko více rozhodovali lidé, kteří ty peníze do rozpočtu generují – sami jednotliví občané Jindřichova Hradce.
Byl by to příspěvek, bonus navíc k současnému systému, o kterém rozhodují radní. A vidělo by se, který systém rozdělování peněz na sport a kulturu začne být efektivnější. Pokud by byla vůle, lze tuto ideu ekonomicky rozpracovat včetně multiplikačních efektů.
Ale to je jen ukázka, že myšlenky by byly. Jen je potřeba je dostat k širší diskusi napříč zastupitelstvem a mít možnost o nich diskutovat na základě čísel, faktů a potřeb občanů.
Ing. Jan Mlčák, MBA (PATRIOTI):
Nemohu začít jinak než citací K. Čapka: „Není to všem tak docela jasné, co vlastně je kultura a co všechno je kultura. Když budeme za kulturu vnímat „péče o duši“, budeme pojem kultura vnímat ve všech oblastech s jiným akcentem.
Kultura v komunikaci města s občany, kultura v prezentaci města, kulturní je respekt k historii města, kulturou je čistota města, kulturou je úroveň služeb poskytovaných městem a jeho organizacemi.
Kulturou je informační systém, kulturou je aktualizace programových dokumentů, firemní kultura, kultura úřadu, politická kultura, kultura sportu, kulturou je způsob nastavení řídících procesů města. Vizitkou kultury je i čtyři roky trvající proces obměny květníků na náměstí Míru.
A taková nabídka kultury je žalostná. Proto také navrhujeme, aby ryze kulturní produkce byla vyčleněna a vytvořen samostatný odbor kultury a cestovního ruchu a samostatné středisko jako je KD Střelnice, aby vzniklo středisko Stará Radnice ve spojení s Informačním centrem.
Ing. Miroslava Mácová (Piráti):
Nabídka kultury z mého pohledu se zdá být dobrá. Otázkou však je využití veřejných prostor k jiným, než městem pořádaným akcím.