Rozená Marie Barešová, provdaná Zezulková, spisovatelka, autorka velkého počtu románů a povídek z venkova, narozena 25. 3. 1890 ve Studené, okres Jindřichův Hradec, zemřela 1. 8. 1979 ve Velkém Újezdu u Moravských Budějovic.
Vlasta Javořická se narodila jako třetí dítě v rodině obvodního lékaře. V letech 1896-1904 chodila do místní obecné a měšťanské školy, potom navštěvovala rodinnou školu v Německém (Havlíčkově) Brodě. Provdala se za účetního Satrapovy továrny na masné výrobky ve Studené. Vychovali pět dětí, rodina navíc přijala chlapce po zemřelé příbuzné. V roce 1912 se rodina přestěhovala do Tišnova, kde muž usiloval o založení vlastního podniku. Po neúspěchu se v roce 1916 vrátila Vlasta Javořická zpátky do Studené. Rodiště opouštěla jen výjimečně : 1965 navštívila USA, 1968 Švýcarsko a Itálii.
Její prvotinou byla povídka Splněná tužba, která vyšla v r. 1916 v Brněnských ilustrovaných listech. Psala romány pro dospělé i pro mládež, a také veršované pohádky, povídky, legendy i rozsáhlé vesnické kroniky. Snažila se navázat na hodnotnější větev tzv. ženské literatury, hlavně na R. Svobodovou a V. Lužickou. Usilovala o lidovou četbu, byla vnitřně srozuměna s tím, že je autorkou populární četby. Ve svých prózách se obracela k venkovskému čtenáři a ve 20. a 30. letech patřila k nejoblíbenějším autorům čteným na vesnici, ze svých honorářů živila a šatila v té době rodinu. Žila problémy svého kraje pod milovanou horou Javořicí (podle níž zvolila i svůj pseudonym, Vlasta – práce pro vlast). V roce 1939 napsala po Mnichovu vlastenecký dopis J. V. Stalinovi, v němž se vyznává ze zklamání z toho, že bratrské Rusko v této těžké chvíli Československu nepomohlo. Od r. 1945 do r. 1989 vyšly jenom 2 její práce (Na faře 1968, Dva mlýny 1969), po r. 1969 byly její knihy opět vyřazeny z fondů knihoven. Čtenáři jí zůstali věrni a psali jí dopisy, v nichž se dožadovali vydání jejích děl. Ta začala vycházet až po roce 1989 a zaznamenala velký úspěch. Do roku 2000 vyšly téměř všechny její práce ve velkých nákladech a stále se čtou.
Pro tradičně naladěného čtenáře je realismus Vlasty Javořické vyznávající hodnoty porozumění, moudrosti, křesťanské pokory a lásky stravitelnější než současná mezinárodní podoba populární četby. Její knihy, prodchnuté sentimentem a ušlechtilostí v duchu křesťanské katolické morálky mají bohatý děj kolem osy, kterou je zamilovaný příběh, figury procházejí četnými konflikty a životními zkouškami.
K tvorbě Vlasty Javořické patří např. Na Veveřím gruntě, Milostpaní a jiné povídky, Granáty 1 – 2, Dvojí polibek, Rozdrcené štěstí, Dva mlýny, Vyhaslý krb, Malá, ale naše, Meze rozorané, Hřivna zakopaná, Nezhyne rod a další.
Rodokmen Vlasty Javořické, který vytvořil Ing. Karel Turzó, k nahlédnutí zde.
K 20. výročí úmrtí byla dne 1. 8. 1999 na její dům umístěna pamětní deska. Autorem návrhu je Tomáš Tichý ze Studené.
Zdroj: Město Studená