Aktuálně

150. výročí narození Vítězslava Nováka

150. výročí narození Vítězslava Nováka
Odhalení pamětní desky na rodném domě 16. listopadu 1930

V závěru tohoto roku, konkrétně 5. prosince, si připomeneme 150. výročí narození nejslavnějšího kamenického rodáka, hudebního skladatele Vítězslava Nováka. Čtenáři Zpravodaje byli v průběhu roku několikrát informováni o akcích, které se k tomuto významnému datu připravují a také o tom, že byly vlivem pandemie nového koronaviru postupně překládány, či rovnou rušeny.

150. výročí narození Vítězslava Nováka
S manželkou a synem před kamenickým zámkem 16. listopadu 1930. Druhý zprava je Jan Ježek, jeden ze zakladatelů muzea a člen slavnostního výboru.

Pojďme si tedy připomenout, jak Kamenice nad Lipou oslavila jiné Mistrovo výročí – šedesáté narozeniny. Stalo se tak ve dnech 15. a 16. listopadu 1930 a dvoudenní program byl tehdy skutečně bohatý. V sobotu 15. listopadu v půl sedmé večer přijel V. Novák s manželkou a synem (tehdy septimánem gymnázia) do Kamenice a na nádraží byl uvítán starostou F. J. Pickem, městským tajemníkem F. Nápravníkem, ředitelem školy V. Škorpíkem, majitelem knihtiskárny a redaktorem Krajinských listů A. Richtrem a obchodníkem O. Vichrem. Ještě tentýž večer se v sále hotelu U lípy uskutečnila slavnostní akademie, na níž převážně místní hudebníci přednesli Mistrova díla (m. j. zazněly části Slovácké suity, Sonáta d moll, Slovenské spevy či Písně zimních nocí). V průběhu večera byl V. Novák obecenstvem pozván na pódium a jeho projev citoval dobový tisk Krajinské listy takto: „Promluvil jsem k Vám svojí hudbou, jíž jste právě slyšeli. Jsem dojat Vaším projevem a děkuji Vám upřímně. Způsobili jste mi radost. Mnohokráte bylo moje dílo oceněno již i v cizině a dostalo se mi již hodně poct z míst velmi významných (Academie Francaise aj.), pocta Vaše patří k poctám mi nejmilejším. Rád cestuji. Mám rád kraje divoké krásy, tak miluji např. Itálii, hlavně ostrov Sicílii, kde je nejstrašnější evropská sopka. Tam snoubí se strašná hrůza s divokou krásou. Strašné erupce se vše ničící lávou a naopak půda z vychladlé lávy rodí nejkrásnější květy a ohnivé víno. A právě ty hrůzy a divoká krása inspirují umělce k tvoření, neboť právě z bolesti a rozbouřeného nitra vzniká umělecké dílo. Děkuji Vám ještě jednou upřímně.“ Následně mu starosta F. J. Picek předal vavřínový věnec. Nocleh uchystali pořadatelé oslavenci v jeho rodném pokoji. Ve svých pamětech, vydaných v roce 1970 pod názvem O sobě a o jiných, na oslavy i ubytování vzpomíná: „… drahý kraj připravil mi oslavu svým způsobem velmi vzácnou: Pamětní deskou na mém rodném domě v Kamenici n. Lipou. Neubránil jsem se pohnutí projížděje s rodinou za listopadového večera ulicemi prapory ozdobenými do hotelu Lípa. Po koncertu, kde jsem promluvil k oddaně naslouchajícímu publiku, byl mi roztomilým nápadem hostitelů uchystán nocleh v mém rodném pokoji. A tak v místnosti, kde se ozvalo mé první dětské vrnění, zaznělo teď mé mužné chrápání.“

150. výročí narození Vítězslava Nováka
S rodinou a představiteli města při návštěvě v roce 1948

V neděli 16. listopadu v 10 hodin dopoledne vyšel od budovy školy průvod zástupců města, místních spolků, učitelů a žáků, který prošel město a skončil na náměstí před skladatelovým rodným domem č. p. 55, kde byla starostou města slavnostně odhalena pamětní deska z dílny táborského sochaře J. V. Duška. Poté se shromáždění, z důvodu nepříznivého deštivého počasí, přesunulo opět do sálu hotelu U lípy. Promluvil zde, kromě jiných, ředitel školy V. Škorpík, který ocenil oslavence slovy: „… Dnes odhalujeme desku muži, jehož umění letí světem a buduje nesmrtelnost národa. Z jeho díla jako z medonosného květu pije a píti bude potěšení mnoho milionů lidských včel. … Umění je květem národní kultury. Moc, sláva z bohatství pominou, ale umění jest věčné, bude živé, dokud bude trvati kultura lidská…“ Po skončení slavnosti se V. Novák s rodinou a členy slavnostního výboru odebral na radnici, kde se zapsal do Pamětní knihy, k této příležitosti založené. Následovala procházka do zámecké zahrady k památné lípě a dále návštěva myslivny Johanka – rodiště Novákovy matky. Po obědě, v jehož rámci Mistr poděkoval představitelům města za připravenou oslavu a vyjádřil naději, že Kamenici navštíví častěji, odcestoval vlakem zpět do Prahy. V této souvislosti je třeba připomenout, že se jednalo o jeho vůbec první návštěvu rodného města. Druhá a zároveň poslední se uskutečnila až v roce 1948, rok před Novákovým úmrtím.

Petr Pech – Kamenice nad Lipou

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjádříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít