Na zámku Dobrohoř ve Starém Městě pod Landštejnem se v sobotu 25. dubna od 16 hodin uskuteční vernisáž výstavy Pře/Tváření. Návštěvníky čeká odpoledne propojující výtvarné umění, literaturu i hudbu v jedinečném prostředí historického zámku.
Program zahájí v 16 hodin autorské čtení, během kterého vystoupí Karel Škrabal, Barbora Sebera a Filip Klega. Hudební doprovod zajistí Josef Gušlbauer. Samotná vernisáž výstavy začne v 17 hodin.
Současně bude otevřena také stálá expozice Africké umění ze sbírek Museum Humanum. Její samostatná vernisáž je plánována na začátek července.
Obě výstavy připravilo kurátorské trio Artikulum, které dlouhodobě propojuje současné umění s neobvyklými výstavními prostory a novými formami prezentace.
Vernisáž slibuje inspirativní setkání s uměním i autory a nabízí příležitost strávit příjemné odpoledne v prostředí zámku Dobrohoř obklopeného současným uměním, literaturou a hudbou. Samozřejmostí je občerstvení a příjemné prostředí zámecké kavárny.
kolektivní výstava Pře/Tváření (květen - červenec 2026)
Výstava Pře/Tváření, která se uskuteční od května do července 2026, tematicky volně navazuje na novou stálou expozici afrického umění ze sbírek Museum Humanum, která na zámku otevře letos v dubnu. Zatímco zmíněná expozice představuje africkou masku jako rituální předmět zajišťující řád komunity a dialog s duchovním světem, výstava Pře/tváření využívá masku jako metaforický klíč k otevření témat identity, osobní mytologie, společenských rolí a současných strategií přežití. Součástí výstavy jsou díla umělců, v jejichž tvorbě se Afrika objevuje prostřednictvím vizuálních motivů, i osobních zkušeností, stejně jako autorů, kteří pracují s motivy identity a jejích limitů. Název výstavy reflektuje dvojznačnost mezi „tvářením“ jako formováním hmoty a „přetvářením“ jako schopností díla - a masky - měnit vnímání autora i diváka.
Otevření stálé expozice Africké umění
Nová stálá expozice, která bude bude také 25. dubna (samostatná vernisáž proběhne 4.7.), představí výběr afrického umění ze sbírek Museum Humanum. Vystavený soubor zahrnuje především rituální předměty z oblasti Kamerunu, Gabonu, Nigeru a Beninu – masky, fetiše nebo ochranné či přímluvné plastiky – doplněné o palácové umění spojené s reprezentací moci. Vedle sebe se tak ocitá detailně zpracovaná, křehce působící bronzová kadidelnice s jemným dekorem a dřevěná geometrizovaná figura s děsivým výrazem zakousnutá do kosti nejasného původu. Kolekce pochází ze sbírky rakouského vědce a sběratele Petera Krejsy, který ji budoval během svých dlouhodobých v západní Africe v druhé polovině minulého století. Dnes je součástí Museum Humanum ve Fratres, odkud je na zámek Dobrohoř zapůjčena.