Aktuálně

Chrámy ohně střeží v Íránu tajemství (cestování s Kateřinou Duchoňovou #10)

Chrámy ohně střeží v Íránu tajemství (cestování s Kateřinou Duchoňovou #10)

Zoroastriánství: Chrámy ohně střeží v Íránu tajemství starého náboženství dávných Peršanů

Když se řekne zoroastriánství, tak si možná vybavíte proroka Zarathuštru a Nietzscheho knihu, ale víte, že tohle prastaré náboženství, je původním náboženstvím Peršanů?

Až v ulicích íránských měst uvidíte muže oblečené v dlouhých bílých košilích a kalhotách, tak si vzpomeňte, že se asi bude jednat o vyznavače právě tohoto pradávného náboženství. Jeho zakladatelem je prorok a reformátor Zarathuštra, kterého Řekové nazývali Zoroastrés.

Cesta k chrámu Chak chak

Za okny se míhá pouštní krajina, řidič se usmívá a z rádia se line tradiční hudba. Snaží se s námi navázat kontakt, a to i když umí jen několik anglických slov. Když dojdou, tak živě gestikuluje a začne nám také zpívat táhlé melodie.

Pokoušíme se mu to oplatit a zanotujeme pár českých a moravských lidovek, vypadávají nám ale slova, ozývají se i falešné tóny a vůbec náš improvizovaný sbor působí značně nesourodě. Přesto náš vděčný posluchač uznale pokyvuje hlavou a říká: „Good, very good…“. Po chvíli ale raději zase naladí rádio a prozpěvuje si s ním.

Krajina za oknem se začíná měnit, na obzoru se objevují hory a pomalu k nim po úpatí stoupáme. Když vystupujeme z auta, tak k nám někteří lidé přichází blíže, ale nechtějí po nás žádné peníze, jak je zvykem v jiných zemích. Jen se zajímají, odkud jsme přijeli a chtějí nás přivítat ve své zemi.

S tímto obrazem se během cesty setkáváme často. Před námi je pro zoroastriány významné poutní místo – chrám Chak chak, který je vybudovaný ve skále. Chrám působí jako jeskyně, vyhloubená vysoko ve skalním masivu. Vedou k němu strmé schody a je odtud krásný výhled do pouště, která se rozkládá všude kolem.

Svatostánek s lidmi pro lidi

Tradice uvádí, že věřící poutníci, kteří k chrámu přijíždí, by ve chvíli, kdy chrám z dálky uvidí, měli zastavit a dále pokračovat už jen pěšky. Nahlížíme do jedné z místností, kolem dokola sedí muži a ženy, bubnují a tlumeně prozpěvují. Můžeme tam s nimi chvíli pobýt, nikdo nás nevyhání. Na chvíli se tady zastavuje čas, zpěv se cyklicky opakuje a odvádí od všedních starostí k posvátnému.

V centru další místnosti je v kovovém stojanu udržován oheň, na stěnách jsou portréty Zarathuštry a symboly odkazující na věčný souboj dobra se zlem. Lidé prochází kolem a rozjímají. Podle legendy se prý Zarathuštra už časně oddal náboženskému rozjímání. Boží zjevení přijal ve věku 30 – 40 let od Ahura Mazdy, před jehož trůn ho zanesl anděl. Po svém osvícení putoval asi dvanáct let Íránem a snažil se získat stoupence.

Bůh jménem Ahura Mazda

Zoroastriánství, dualistické náboženství soustředěné na Ahura Mazdu, nahradilo dávný íránský polyteismus. Základním principem je protiklad dobra a zla, světla a tmy. Jako symboly tohoto boje stojí proti sobě Ahura Mazda (bůh představující dobro) a Angró Mainju (ďábel představující zlo). Oba vedli boj o světovládu, který skončil vítězstvím Ahury Mazdy. Souboj dobra se zlem symbolizuje právě i věčný oheň, který zahání tmu a nesmí nikdy zhasnout, proto je v chrámech neustále udržován. Ale všechny čtyři živly jsou posvátné.

Chrám Chak – chak je významný proto, že se tady podle starého mýtu ukrývala Nikbanou, dcera posledního předislámského vládce Persie před invazí Arabů a ve strachu se modlila k Ahuru Mazdovi. V tu chvíli se prý skála zázračně rozestoupila a Nikbanou se tady mohla ukrýt.

Strom a princezna

Ve svatyni je také posvátný pramen vody a u něj roste strom, který by měl upomínat právě na tuto princeznu. Ze skály stále kape voda symbolizující princezniny slzy a skalní stěny ve svitu ohně hrají všemi barvami, to jsou prý její zkamenělé šaty. Lidé přichází k posvátnému ohni, zapalují kolem něj další svíčky a modlí se.

Cestou zpátky do Yazdu, který je odsud vzdálený asi 80 kilometrů, míjíme na jeho okraji tzv. Věže ticha, které v minulosti sloužily zoroastriánům k pohřbívání mrtvých. Jejich těla byla pokládána na střechy a vydána napospas supům. Tím nebyly znečištěny elementární živly země a ohně. Tato tradice byla v posledních letech zakázaná.

Večer ještě navštěvujeme chrám Ateškade se sloupovitým průčelím, nad nímž se rozpíná okřídlený zoroastrijský bůh, je nasvícený a zrcadlí se v jezírku před ním. V chrámu vládne ticho a důstojná atmosféra, za sklem plápolá oheň, který zde udržují snad více než 1500 let. K chrámu přiléhá menší muzeum vyprávějící o principech a tradicích zoroastrijské víry. Někteří věřící se s námi dávají do řeči a odpovídají na naše otázky.

U východu visí na stěně chrámu reliéf zobrazující věčný souboj dobra se zlem. Večer trávíme v čajovně u sladkého íránského čaje a vodní dýmky, do tmy se rozléhá volání muezzina a nad jedním z minaretů vychází půlměsíc. Vybíhám si tuhle scenérii vyfotit a obrázek si pořizují i někteří místní. Vzájemně se radujeme z podařených fotek. Kolem pobíhají děti a chtějí si prohlížet obrázky ve fotoaparátu. Na obloze se pomalu rozsvěcují hvězdy. Den končí jako v orientální pohádce.

Kateřina Duchoňová

(Text vyšel na portálu Hedvábná stezka 29.7.2019)

Autorka Kateřina Duchoňová pochází z Jindřichova Hradce a pracuje jako psychiatrička v Ústřední vojenské nemocnici Praze, věnuje se zároveň psychoterapii a částečně i výzkumu. Nabízí psychoterapeutickou pomoc také imigrantům prostřednictvím sdružení In Báze. Zajímají ji lidé z rozmanitých kultur, jejich příběhy a tradice. Pracovala jako dobrovolnice v západoafrické Guineji a během studia medicíny stážovala v nemocnicích v Egyptě a Libanonu. Je členkou organizace Wontanara, která se zabývá rozvojovou pomocí Guineji – především adopcemi na dálku. Zajímá ji literatura, cestování, historie, kultura, zvláště výtvarné umění, snaží se být užitečná ostatním v rámci dobrovolnických aktivit, je to vždy velkým obohacením i pro ni samotnou.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjádříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít