15.3 C
Jindřichův Hradec
29.03. 2024
Články

D jako D-Klub (Otevřená OKNA)

Motto: „Ryba nemůže žít bez vody a člověk bez člověka“ Uzbecké přísloví

Podzimní dny ukrajují světla, dušičky již máme za sebou a během dlouhých večerů přicházejí vzpomínky. Jaké to bylo s babičkou, dědečkem, pro mnohé z nás i jaké to bylo s rodiči, tetami….

U nás pracovité, veselé, přísné, plné rozhovorů. Bylo nás hodně a prarodiče nebyli téměř nikdy sami. Dožívali na svém statku, vnoučata se u nich střídala, zemřeli v náručí svých dětí. Nikoho nenapadlo přemýšlet o ukončení života jakoukoli nepřirozenou cestou.

Doba se změnila. Jsme bohatší, výkonnější, máme k dispozici tisíce různých životních radostí. A možná jsme i osamělejší, lítostivější, ztrácející smysl. Je to celospolečenský jev a není na něj univerzální lék. Pár bláznů se snaží zmírňovat lidskou osamělost v různých situacích. Velmi rádi v Oknech patříme k těm bláznům. Jedním z „bláznivých“ programů je D-klub, který se věnuje seniorům v DS Otín. Je tam o ně velmi dobře postaráno. Teplo, čisto, stále se zlepšující prostředí. Profesionální personál, který se opravdu snaží. Ale ani při nejlepší vůli nemůže denní služba naslouchat všem a vnímat jejich příběhy – to jí čas nedovolí.

Společný oběd se seniory z D-klubu v TelčiKoordinátorka Jana Vojáčková s manželi B. na Výletě v Telči

Snahu o naslouchání, rozhovor, společné čtení, kratičkou vycházku nebo delší výlet projevují vůči seniorům dobrovolníci z programu D-klub. Pod vedením koordinátorky Jany Vojáčkové tak činí již dvanáctým rokem. Za tu dobu jsme prožili množství laskavých chvil, doteků, slyšeli stovky příběhů, vypili nejedno kafíčko a zazpívali mnoho písní. V posledních letech jsme začali jezdit i na výlety a přineslo nám to mnoho pohody. Máme možnost sdílet radosti z krásy krajiny, města, parků, zámků. My mladší se učíme chodit pomalu (třeba se nám to jednou bude hodit). A při společných supervizních setkáních sdílíme prožitky a zkušenosti. Někdy i smutek ze ztráty, protože za ta léta jsme již zapálili i nejednu svíčku na hrobě. Tak to prostě je. Darovali jsme střípky času, dostali jsme přátelství, sdílnost a laskavost. Vzpomínky jsou obohacující. Jsme vděční i za granty Jihočeského kraje a Města Jindřichův Hradec, díky nimž můžeme tento program realizovat. A Vám všem přejeme do podzimních dní krásné vzpomínky a vděčnost za ty, kdo vás provázeli životem a už mají své úkoly splněny.

Drahomíra Blažková – Otevřená OKNA