8.5 C
Jindřichův Hradec
29.03. 2024
Články

Dva nové výstavní okruhy lákají na zámek Kamenice nad Lipou

V červnu budou postupně zpřístupněny nové prohlídkové okruhy na zámku Kamenice nad Lipou, které opět potěší malé návštěvníky a ty dospělé navrátí do dětských let.

Okruh Pod parou a Matchbox (od 1.6.)

Zámek Kamenice nad LipouNový návštěvnický okruh potěší hlavně kluky, ale i jejich tatínky. Velkou kolekci modelů Matchbox anglické firmy Lesney z let 1947–1982 už návštěvníci zámku znají, ale vzácnou sbírku parních strojků od roku 1870 do současnosti prezentujeme poprvé. Uměleckoprůmyslovému museu v Praze ji zapůjčil Roman Hedvičák, který parní strojky zvané párničky sbírá téměř čtyři desetiletí. Na výstavu zapůjčil dvě stě dvacet pět exemplářů, sto padesát z nich je zcela původních a funkčních, dále třicet přídavných zařízení, dobové katalogy a prospekty a současnou nabídku několika renomovaných firem. Vybraných kusů je možné se dotýkat, každou druhou celou hodinu je v herně v provozu parní strojek Wilesco. Základ sbírky tvoří hračky německého původu z let 1900 až 1935, ale k vidění je i „párničkový pravěk“ z let 1870–1900, další evropské a zámořské výrobky a také téměř kompletní nabídka tuzemské provenience.

Fenomén Matchbox zasáhl několik generací dětí i dospělých. Anglická firma Lesney začala vyrábět kovové miniaturní modely aut, strojů a různých hraček koncem čtyřicátých let. Značka Matchbox odkazuje na způsob balení modelů do krabiček od zápalek – není bez zajímavosti, že obaly byly inspirovány krabičkami Norvic, jež vyráběla československá firma SOLO Sušice. V českém prostředí si tyto modely získaly velkou popularitu (o níž svědčí název „angličáky“, který se pro ně vžil) díky nevídané preciznosti a dotaženosti provedení, funkčnosti, zářivé barevnosti a vysoké odolnosti. Výstava představuje přes patnáct set modelů od prvních hraček z přelomu čtyřicátých a padesátých let až po modely veteránů z nedávné doby.

Součástí okruhu je i výstava Mříže, klíče, zámky, které začíná v renesančním sále zámku a je první stálou expozicí specializující se na toto řemeslo v České republice. Představuje ukázky středověkých, renesančních a barokních mříží a zábradlí, stejně jako historické zámky, klíče, klepadla a železářské zboží pocházející z románského období do 19. století. Interaktivní program umožňuje návštěvníkům vyzkoušet si mechanismy zámků a klepadel nebo aktivovat draka z tepaného železa. Ve sklepích zámku se nachází monumentální objekt vytvořený sklářskou umělkyní a sochařkou Alenou Matějkovou, Cesta.

Okruh Hledej hračku (od 18.6.)

Hračky se dostávaly do sbírek již od doby založení muzea v roce 1885, ale soustavněji jim byla věnována pozornost až od doby založení Československa po roce 1918. Sbírka nyní obsahuje kolem 3 500 položek. Jde převážně o hračky domácí a evropské provenience, tzn. z české, moravské, rakouské a německé oblasti, z období od 18. století do současnosti. Z hlediska materiálů jsou zastoupeny předměty ze dřeva, kovu, textilu, porcelánu, keramiky, papíru i umělých hmot. K nejpočetnějším a nejobsáhleji zastoupeným podsbírkám patří panenky a jejich doplňky, domečky pro panenky a jejich vybavení, nábytek, houpací koně a kočárky, soubory cínových vojáčků, stavebnice a stolní hry, moderní hračky z počátku 20. století, české autorské hračky druhé poloviny 20. století, hračky z plastické hmoty a sbírka miniaturních modelů autíček značky Matchbox. Výběr z předmětů si můžete na výstavě prohlédnout.

Expozice je rozdělena na úseky podle skupin a materiálů. V první části se tak setkáte s vybranými exponáty ze souboru historických panenek od 19. do začátku 20. století a k nim patřících doplňků a pokojíčků. Chlapce budou jistě zajímat sestavy cínových a olověných vojáčků z 19. století. Stavebnice a stolní hry z 19. a 20. století jsou určeny pro všechny děti ke společným hrám.

Druhá část je věnována dřevěným hračkám, které byly všude ve velké oblibě. Exponáty od 19. do 20. století dokládají různost přístupů v především rukodělném zpracování a šíři námětů od realistických po fantazijní – od tradičních lidových figurek a vyřezávaných zvířat přes stylizované hračky s uměleckým rukopisem až po stavebnice či skládačky figur a zvířat.

Třetí část je zaměřena na hračky z dalších materiálů, především plastických hmot; tyto hračky patří mezi nejmladší přírůstky do sbírky. Umělá hmota jako materiál, který zvláště v průběhu 20. století zaznamenal mnoho technických inovací, proměňovala možnosti v nových podobách hraček, jako je například nafukovací dětský nábytek, hračky do vody nebo pískací zvířata. Světově proslulá jsou dnes nafukovací zvířátka podle návrhu Libuše Niklové pro Fatru Napajedla.

Cesty designu

Největší expozice svého druhu v ČR zaznamenává příběh designu nábytku počínaje obdobím biedermeieru v 1. polovině 19. století až do konce 20. století. Poskytuje ucelený pohled na moderní historii nábytkové tvorby v českých zemích v kontextu světového vývoje, včetně individuálního autorského designu. Představuje nejvýznamnější tvůrce-designéry, jako jsou Alvar Aalto, Le Corbusier, Ray a Charles Eamesovi, Josef Gočár, Josef Hoffmann, Pavel Janák, Eva Jiřičná, Kaare Klint, Verner Panton, Josip Plečnik, Ludwig Mies van der Rohe, Ettore Sottsass, Bořek Šípek a mnozí další.

Cílem expozice je doložit klíčové momenty vzniku a vývoje designu nábytku související s přechodem individuální řemeslné výroby na hromadnou strojovou v průběhu 19. století: vliv nových technologií a materiálů na nábytkový design, moderní způsob života ovlivňující typologickou skladbu nábytku, okouzlení plasty a posléze jejich kritiku, úlohu jednotlivců a specifičnost národních nábytkářských škol vzhledem k nové tváři nábytkového designu nebo naopak stírání rozdílů v mezinárodním stylu. Najdeme tu výstřelky postmodernismu i periodické návraty funkcionalismu, nadvládu racionální funkce i nábytek pojímaný jako umělecké dílo. Jsou tu ikony světového designu, byť často v replikách, i práce nejmladší generace českých designérů. Sbírka nábytkového designu Uměleckoprůmyslového musea, která se takto poprvé otevírá veřejnosti, je výsledkem letitého sběratelského úsilí kurátorek muzea, zejména Olgy Herbenové, Mileny Lamarové, Aleny Adlerové a Věry Vokáčové, ve kterém od devadesátých let pokračuje Daniela Karasová.

Autorkou scénáře, výběru vystavených předmětů a doprovodných textů je Daniela Karasová, architektonické řešení navrhl Karel Lapka, grafický design vytvořil Jiří Sušanka.