Gotický skvost nad Vajgarem (800 let J.Hradce #2)

Kostel odrážející se už několik staletí na hladině rybníka Vajgar se dodnes právem řadí mezi skvosty jihočeské gotiky. Jeho architektura však nebyla nikdy jednotná, vznikala totiž v řadě dílčích stavebních úprav po téměř dvě stě let.

 kostel sv. Jana Křtitele
Detail nástěnné malby z vnitřní strany triumfálního oblouku.

Stavba kostela pod patronací řádu německých rytířů byla zahájena po polovině 13. století na místě starší románské svatyně. O významu nového kostela svědčila i účast královské písecko-zvíkovské stavební huti, která prokazatelně pracovala na závěru jižní lodi. Kostel zasvěcený sv. Janu Křtiteli byl původně zamýšlen jako trojlodí, tato myšlenka však byla později redukována a severní boční loď nikdy nevznikla. Řád minoritů, který přišel do Hradce kolem roku 1320, dostal ke správě nedokončenou svatyni a pokračoval v její dostavbě prodlouženým presbytářem. Zároveň začal i s výstavbou kláštera a kapitulní síně. Stavba kostela byla v druhé polovině 14. století završena dalším skvostem jihočeské gotiky tzv. Mikulášskou kaplí. Naopak gotická podoba kláštera byla dokončena až v 80. letech 15. století.

 kostel sv. Jana Křtitele
Průhled hlavní lodí kostela do presbytáře.

Prostor hlavní lodi kostela byl původně uzavřen plochým trámovým stropem, zaklenutí hvězdovou klenbou bylo provedeno ke konci 15. století. I v dalších stoletích si kostel uchoval svou gotickou podobu, byl doplněn pouze vnitřním renesančním a barokním inventářem. Pozoruhodný je rozsah dochované výzdoby kostela řadící se k nejvýznamnějším projevům českého nástěnného malířství první i druhé poloviny 14. století. Nejcennější malby jsou umístěny v závěru presbytáře a v horní polovině hlavní lodi kostela. Výjevy v hlavní lodi představují scénu Zvěstování v čelní stěně triumfálního oblouku a několikametrové postavy apoštolů s atributy. Jednotlivé postavy apoštolů obklopují iluzivní věže, pokřivené stromy, některé jsou lemovány geometrickými a vegetabilními motivy. Dekorace ve špaletách oken je zajímavá svým členěním, v níž převažují čtverce, často vyplněné různými monstry, hybridy a lidskými postavami vykazujícími různé deformace. Podobné náměty se často objevovaly jako výzdoba okrajů psaného textu v západoevropských rukopisech. Díky malbám tak máme možnost proniknout do světa středověkého člověka, obklopeného na jedné straně křesťanskou vírou a na druhé pověrami a mystikou.

Figurální výmalba okenních špalet a triumfálního oblouku kostela sv. Jana Křtitele je v českém prostředí ojedinělá. Naopak geometricky členěná výmalba se dochovala například v presbytářích kostelů ve Žďáru u Blovic nebo v Chrástu nad Sázavou.

Jakub Valášek

(zdroj: Městské informační centrum Jindřichův Hradec)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjádříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít