Aneta Rytířová, které bude letos v srpnu osmnáct let, se svému sportu věnuje naplno. Tréninky a zápasy jí zabírají šest dní v týdnu. Hraje za starší dorostenky a ženy Házené J. Hradec, zároveň je také členkou české reprezentace juniorek.
Vy jste s házenou začínala poměrně pozdě.
„Jako malá jsem v různých kroužcích střídala kreslení a keramiku. Také jsem chodila na lezeckou stěnu, ale jinak mě sport tolik nebral. Asi až někdy ve čtvrté třídě jsem se přihlásila na volejbal, ale bylo to jenom na pár týdnů. Teprve pak jsem se dostala k házené.“
Jak k tomu došlo?
„Kamarádka už hrála, řekly jsme si, že bych ji mohla také zkusit. Šla jsem na první trénink a postupně se z toho stala moje každodenní záležitost.“
Každodenní?
„Házená mi zabírá veškerý můj volný čas. Čtyřikrát v týdnu mám tréninky, o víkendu mívám dva zápasy. Jeden za dorost, druhý za ženy. Zbývající čas musím věnovat škole.“
Co studujete, čím budete?
„Momentálně studuji na Gymnáziu Vítězslava Nováka v Jindřichově Hradci. Rozhodně se pak chystám jít na vysokou školu, zatím se rozhoduji, kteráže to bude.“
Nastupujete na pivotmanském postu. Hrála jste někdy i na jiné pozici?
„Pivotmankou jsem již od svých začátků. Na trénincích mě občas trenéři zkoušejí i na jiných postech, ale nakonec se vždy stejně vrátím na ten můj stálý.“
Iva Jonová (Házená Jindřichův Hradec – trenérka družstva žen):
„Obětavá hráčka s poctivou docházkou na tréninky i zápasy. Je zodpovědná, rychlá, dře pro tým. Má kamarádskou povahu, je to usměvavá holka. Z házenkářského hlediska se jedná o jednu z nejlepších českých pivotmanek. Při hře prokazuje nesmírný přehled, je důsledná a důrazná v soubojích s obranami soupeře. Dokáže se v nich prosadit i z toho důvodu, že má velmi dobré zpracování míče.“
Hrajete první ligu žen i nejvyšší soutěž starších dorostenek. Porovnejte úroveň.
„Mezi oběma soutěžemi je určitě rozdíl v herních zkušenostech, k tomu je liga žen o něco tvrdší. Mnoho hráček mého věku z jiných klubů, stejně jako já, nastupuje v obou věkových kategoriích. Potkávám tak své vrstevnice v zápasech dorostenek i žen, vlastně se tím rozdíl smazává, když proti sobě hrají téměř shodné sestavy.“
Jste už docela dlouho stabilní členkou reprezentačních výběrů České republiky.
„Moje cesta do reprezentace onehdy započala Kempem házenkářských nadějí v Nymburku, kde jsem byla vybrána až do takzvané elity. Díky tomu jsem se dostala do širšího reprezentačního kádru. Následně jsem absolvovala několik srazů národního výběru. V blízké době mne s reprezentací čeká turnaj v Rusku, kam pojede i má spoluhráčka z Jindřichova Hradce Kristýna Plucarová.“
Ve své zatímní házenkářské kariéře jste se potkala s několika trenéry.
„V začátcích mě asi čtyři roky vedla Zuzana Kohoutová, dala nejen mně, ale všem holkám, se kterými hrajeme doposavad spolu, ty nejlepší základy. Velkou měrou se podílela na tom, kde teď jsem. Od mladšího dorostu nás převzal pan Karel Petržala, který je naším trenérem dosud. Má velké zkušenosti i s vedením reprezentace, díky čemuž nás skvěle připravil na házenou jiného výkonnostního stupně, který se přelamuje přechodem z mladšího do staršího dorostu. Mou další trenérkou je u družstva žen Iva Jonová.“
Karel Petržala (Házená Jindřichův Hradec – šéftrenér mládežnických družstev):
„Aneta je nesmírná bojovnice, hraje stylově, umí předvídat situace. Na postu pivotmanky je rvavá, soupeř ji má problém udržet. Tím, že je členkou reprezentace, si na ni pochopitelně dává celá republika pozor, nemá proto jednoduchou pozici. Umí vystřelit z jakékoliv pozice, je prostě všestranně nadaná. Velkou předností je i obranná činnost, která se v házené hodnotí velice kladně. Patří k pilířům obrany. Nové zkušenosti sbírá v družstvu prvoligových žen, má stoprocentní docházku, je zodpovědná, spolehlivá. Nedostatek má snad jen jeden, a sice když se ji náhodou nedaří, objeví se v jejích očích slzy. Ale to jenom na chvíli. Má výhodu, že má kolem sebe partu kamarádek, které dělají jindřichohradecké házené radost. Jedná se totiž o kolektivní sport; a tato parta má také podíl na tom, že Aneta je tam, kde nyní je. My všichni jí držíme palce, aby ochutnala chuť důležitého reprezentačního zápasu.“
Co reprezentační trenéři?
„V dorostenecké reprezentaci nás trénoval Michal Červenka, kategorii juniorek vede Peter Sabadka. Každý z trenérů má svou kvalitu. Určitě je rozdíl mezi trénováním v klubu a reprezentaci, v níž kouči mají k dispozici ty nejlepší hráčky z republiky. Tím je dané, že tréninky pak mají vyšší úroveň.“
Dosáhla jste již pěkných úspěchů, zmiňte nějaké.
„Moc si vážím úspěchu na Letní olympiádě dětí a mládeže v Plzni před čtyřmi lety, kde jsem s výběrem Jihočeského kraje skončila na prvním místě. Na klubové úrovni bylo krásné obsazení třetí příčky v Žákovské lize před třemi roky. V loňské sezóně se nám s mladšími dorostenkami povedlo získat titul českých vicemistryň a posléze umístění potvrdit druhou pozicí také při Československém poháru v Nitře. Vzpomenout se hodí rovněž na zisk několika medailí z každoročního letního mezinárodního turnaje ve Slovinsku.“
Čeho byste chtěla v házené ještě dosáhnout?
„Náš sportovní cíl pro nejbližší roky je takový, že bychom rády vrátily do Jindřichova Hradce zase interligu.“