Aktuálně

Neposlušný herec Zdeněk Kryzánek by oslavil 100. narozeniny

Neposlušný herec Zdeněk Kryzánek by oslavil 100. narozeniny

Zdeněk Kryzánek – český herec, spisovatel a dramatik
*31.10.1920 Jindřichův Hradec, +24.12.1975 Praha

Byl jedním z největších českých divadelních herců s talentem od Pánaboha. I kdyby v televizi nenatočil nic jiného než starého sedláka Žalmana v televizním seriálu F.L.Věk, musel by si ho zapamatovat každý, kdo ten seriál viděl. Velmi často se objevoval na českém stříbrném plátně, ať už jako Hejtman Pivo v Markétě Lazarové nebo Pán z Vlkova v Údolí včel Františka Vláčila. Byl nepřehlédnutelný v Kladivu na čarodějnice, Čtyři vraždy stačí, drahoušku a Bouřlivé víno. Miloval Jižní Čechy, do kterých byl vrostlý stejně jako Petr Vok, jehož monolog ze Zuzany Vojířové rád říkával.

Po válce prožil 13 let ve svém druhém angažmá v plzeňském divadle, kde vytvořil 89 rolí. Rád si vymýšlel a v divadelním klubu a po hospodách vyprávěl příběhy o tom, že jeho pradědek byl rybníkář Kuba, že je posledním potomkem Jana Cimbury, že byl kapitánem na jugoslávské lodi, že s anglickou perutí bombardoval Plzeň. Plzeňští hospodští ho udali za protistátní řeči a Zdeněk Kryzánek se v 50-tých letech dostal před soud. Vedení divadla mu příliš nepomohlo a Kryzánek se přiznal, že je proti socialistickému zřízení. Dostal 3,5 roku vězení a 3 roky zákaz herecké činnosti. Z vězení se dostal o něco dříve jenom díky milosti prezidenta republiky, ale zákaz herecké činnosti mu zkrácen nebyl. A tak se vrátil se do rodného Jindřichova Hradce, kde nejprve rušil hřbitov U Svaté Trojice a vykopával hroby, pak stavěl základní školu a pak se dostal jako údržbář a později i jako průvodce na Státní hrad a zámek. Návštěvníkům vnucoval příběhy o Bílé paní, kterými se bavil. A začal v té době své příběhy psát – nejprve pověsti, pak se pustil do divadelní hry a televizního scénáře Oklamanci o Vilému Slavatovi, Adamu Michnovi z Otradovic a dvou protivnících Burianu Bramhauzskému z Roštejna a Janu Dráchovskému z Dráchova. A konečně rozepsal i své paměti jako Paměti neposlušného herce. Ale v té době už končil herecký zákaz činnosti, a tak se přes Divadlo v Karlových Varech dostal do Divadla Na Vinohradech v Praze, ale protože neměl kde bydlet, odešel do hereckého souboru Filmového studia Barrandov a po operaci břicha zemřel na Štědrý den ve svých 55-ti letech. Více o Zdeňku Kryzánkovi ZDE.

Uctít památku 100. výročí narození Zdeňka Kryzánka jsme se rozhodli audioknihou z jeho Pověstí z Jindřichova Hradce a zároveň připravujeme s podporou Nadačního fondu rozvoje Města Jindřichův Hradec audioknihu Oklamanci, jejíž výroba se zpozdila jenom díky karanténám účinkujících a nemožnosti natáčet dialogy a scény ve více lidech.

Audiokniha Pověsti z Jindřichova Hradce:

Zdeněk Kryzánek miloval historii Jindřichova Hradce, a tak sepsal několik příběhů z dob, kdy se párky necpaly do membrány, nýbrž do ovčích střívek.

Neposlušný herec Zdeněk Kryzánek by oslavil 100. narozeniny1. Dělení růží – Starožitná pověst o erbovní implantaci slavné Růže pětilisté – inspirován zámeckým obrazem Dělení růží napsal Zdeněk Kryzánek pověst nebo apokryf, který úsměvným způsobem zpracovává příběh o tom, jak Vítek z Prčice rozdělil Jižní Čechy mezi svých 5 synů – Jindřich dostal zlatou růži na blankytném poli a k ní Hradec později Jindřichův, Vok obdržel rudou růži na bílém poli a k ní Rožmberk, Vilém bílou růži v červeném poli a k ní Landštejn, Smil modrou růži ve zlatém poli a k ní Stráž nad Nežárkou a levoboček Sezema černou růži ve zlatém poli a k ní Ústí později nazvané Sezimovo.

2. Kňour je méně známá pověst o jindřichohradeckém měšťanovi Kňourovi, který věnoval své jmění na výrobu velikého zvonu a odešel bojovat proti husitům.

3. Bílá paní je méně známá pověst o Bílé paní, kdy jako duch vzbudila pátera Mikuláše Pistoria, aby šel dát poslední pomazání vladaři Jáchymu Oldřichovi z Hradce. Tuto pověst Zdeněk Kryzánek doplnil historkami o Bílé paní, které tak rád vyprávěl návštěvníkům zámku. Více o audioknize ZDE.

Shodou okolností písemnou pozůstalost po Zdeňku Kryzánkovi dostal Antonín Kaška od příbuzných Zdeňka Kryzánka. Část jeho divadelní hry Oklamanci uvedl na Státním hradu a zámku v Jindřichově Hradci. Pověsti a paměti přepsal a zveřejnil na internetu. Paměti byly na pokračování zveřejněny i v tisku.

 

 

Antonína Kašky

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjádříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít