V květnu 2016 byl do sbírek Muzea Jindřichohradecka odevzdán panem L. Copákem drobný soubor šesti stříbrných mincí a torzo koženého váčku. Místo nálezu se nacházelo při silnici E49 mezi Třeboní a Majdalenou na katastrálním území obce Holičky u Staré Hlíny.
Mince byly dle nálezce rozptýleny na ploše přibližně dvou čtverečních metrů na dně výrazného příkopu, jež je zde přibližně v délce 900 metrů zachován. Jeho účel a datace nebyly prozatím spolehlivě objasněny, ale s velkou pravděpodobností se jedná o odpadní stoku již zaniklého rybníku Hrádeček. Po oznámení nálezu mincí byl u Holiček proveden revizní archeologický průzkum, během nějž se podařilo získat jednu další celou minci a několik drobných zlomků, čímž minimální počet exemplářů stoupl na deset kusů.
Ve všech případech se jedná o tří-krejcary z přelomu 16. a 17. století, nejmladší mincí je slezský tříkrejcar z roku 1618. Geograficky jsou zastoupeny výhradně ražby mimo české území, a to ze Slezska (2 ks), německých států (4 ks) a Švýcarska (2 ks). Právě absence domácích ražeb vede k domněnce, že majitelem mincí byl s velkou pravděpodobností cizinec pobývající na českém území krátkou dobu. V kombinaci s datací spadající nejdříve do roku 1618 můžeme za majitele považovat žoldnéře z počátku třicetileté války, bojujícího na jihočeském bojišti. Po zmíněném roce 1618 nebyla v okolí Třeboně, toho času důležité pevnosti v držení českých stavů, o přítomnost žoldnéřských vojsk rozhodně nouze. Již 9. listopadu proběhla bitva u nedaleké Lomnice a následně několik drobných střetů císařské a stavovské armády, nicméně ohnisko střetů se v té době už nacházelo v okolí Českých Budějovic. Město Třeboň a jeho posádka vzdorovaly císařským i po bitvě na Bílé hoře, a to až do března 1622. Po jeho dobytí zde císařští vojáci (i někteří dříve stavovští, kteří přestoupili do řad vítězů) zůstali až do roku 1624.
Jak je patrné z tohoto stručného souhrnu, dnes již nelze přesně určit kdy a kým byly mince v lese u Holiček uloženy, nebo ztraceny. Přestože soubor náleží co do počtu mincí k méně významným nálezům tohoto typu, je svědkem událostí, které výrazným způsobem formovaly historii nejen Třeboňska, ale celého českého království.
Jan John – Václav Vondrovský