Aktuálně

Rok v kuchyni Magdaleny Dobromily

Kuchařské knihy a vzpomínky z domácností našeho regionu v Muzeu Jindřichohradecka
Kuchařský kurz v Kamenném Malíkově v roce 1944

 

Výstava Rok v kuchyni Magdaleny Dobromily aneb co pradědečkům chutnalo je věnována lidové i měšťanské stravě, kuchařským knihám, přípravě jídla, stolování a dalším zajímavostem z kuchyní jindřichohradeckého regionu v 19. a v první polovině 20. století. Představuje rukopisné i tištěné kuchařské knihy, tradiční předměty spojené s vařením a stolováním na venkově i ve městě, ale i oblíbené místní recepty.

Výstava reflektuje tradiční každodenní stravovací režim v zemědělských usedlostech, kde byla nejčastějším typem jídla polévka. Při snídani byla doplněna chlebem nebo brambory, v poledne se jedla s jednoduchým moučným nebo bramborovým jídlem a se zelím a k večeři s chlebem nebo bramborem. Ve sváteční dny byla někdy k večeři omáčka. Maso se ve všední den téměř nejedlo a také ve svátek bylo jen zřídka. Městská kuchyně všedního dne byla jednoduchá a lepší jídla se podávala hlavně v neděli a o svátcích. Zlom nastal v období první republiky, kdy se často na stolech objevovalo vepřové a telecí maso, ryby a zvěřina, zákusky z křehkého a listového těsta a exotické ovoce. Pilo se pivo, víno a pravá káva.

Důležité místo při přípravě jídel měly již od 19. století kuchařské knihy, které se mnohdy v rodinách předávají z generace na generaci. Výstava představuje například rukopisnou německou kuchařku z let 1744 – 1746, nejstarší tištěnou jindřichohradeckou kuchařku z roku 1821, kuchařku Václava Pacovského ze zdejší Landfrasovy tiskárny z roku 1827, několik vydání Domácí kuchařky Magdaleny Dobromily Rettigové a další knihy ze sbírky Muzea Jindřichohradecka. Zajímavý je také soubor sešitů z rodinné pozůstalosti známé textilní výtvarnice Marie Hoppe-Teinitzerové s recepty vyhlášených kuchařek a překlady názvů jídel do několika evropských jazyků a se samostatnými ručně psanými recepty a výstřižky.

Při příležitosti uspořádání výstavy požádaly autorky o spolupráci veřejnost. Kuchařští nadšenci, rodiny vyhlášených kuchařek a pokračovatelé kuchařských tradic tak do muzea zapůjčili nebo darovali tištěné i rukopisné kuchařské knihy, fotografie i zajímavé trojrozměrné předměty z téměř třech desítek místních domácností. Jejich prostřednictvím se návštěvníci výstavy seznámí s recepty na vyhlášené dodnes připravované pokrmy z Jindřichova Hradce, Jarošova nad Nežárkou, Kamenného Malíkova, Lásenice a dalších míst regionu.

Štěpánka Běhalová a Alexandra Zvonařová (NOVUM 2021/04)