Aktuálně

Španělská chřipka v Jindřichově Hradci

Španělská chřipka je označení celosvětové chřipkové pandemie, která probíhala v letech 1918–1920. Mezi vědci a lékaři nepanuje shoda v tom, kolik mrtvých si přesně vyžádala, počet obětí se udává v desítkách milionů. Tehdy umírali lidé se silnějším imunitním systémem, především dospělí ve věku 20 až 40 roků. Díky omezeným možnostem medicíny nebyly odebrány a uchovány vzorky virů, a tak dodnes není zřejmé, o jaký virus se přesně jednalo. Nemoc pravděpodobně vznikla přenosem z ptáků, stejně jako H5N1 – podtyp viru ptačí chřipky, jehož rozšíření ve světových ptačích populacích je známo od 30. let 20. století.

Španělská chřipka v Jindřichově Hradci
Oznámení o španělské chřipce v Míšku u Stráže. Ohlas od Nežárky,

V Čechách se objevují první oběti chřipkové epidemie v úmrtních matrikách již v srpnu 1918, následovaly také zprávy v tisku. Například Prager Tagblatt uvádí 12. září 1918 jako první (pražskou) oběť koncipienta pražského policejního ředitelství JUDr. Egona M. Proroka ze Smíchova, jenž zemřel na zápal plic v důsledku chřipky ve věku 25 let. Lidové noviny přinesly 27. září zprávy o případech nemoci v Třebíči, kde zachvátila domácnost velkopodnikatele Budischowského. Podobný případ je zmiňován ještě v Klatovech a deník upozorňuje také na nárůst nemoci v Brně. Následují informace o šíření epidemie v Pešti, ve francouzském námořnictvu a ve Švédsku.

Španělská chřipka v Jindřichově Hradci
Oznámení o šíření španělské chřipky a souvisejících opatřeních. Ohlas od Nežárky,
Španělská chřipka v Jindřichově Hradci
Španělská chřipka řádí v Jindřichově Hradci. Ohlas od Nežárky,

V Jindřichově Hradci přinesl první zprávu o nemoci zdejší týdeník Ohlas od Nežárky 2. srpna 1918, kdy informoval o onemocnění šesti osob z jedné rodiny v „Míšku u Stráže“ (dnes Mníšek, místní část obce Stříbřec u Stráže nad Nežárkou). Další zprávu o epidemii otiskl až 11. října: „Tak zvaná španělská chřipka, která z počátku jevila se jako lehká choroba, před níž netřeba míti obav, stala se postrachem obyvatelstva, neboť řádí zle v městech i na venkově a vyžaduje denně množství obětí. Jest mnoho případů, že lidé zachvácení touto nemocí umírají ve třech dnech“. Kvůli rozšíření nemoci zvláště mezi mládeží byly v Jindřichově Hradci uzavřeny školy a také „t.č. jediný stávající zábavní podnik biograf“. Zpráva dále přinesla informaci, že „Léku vyzkoušeného proti té nové nemoci není, nejlepší medikament jest klid na lůžku v teple a pocení“ a končí povzdechnutím, že „Vše snad až by šlo, až na to teplo, když mnohý nemá uhlí ani dřeva“. Pro nebezpečí a dosah pandemie v kontextu dnešní doby je tato poznámka podstatná. Odráží totiž skutečnost, že již čtvrtý rok probíhala první světová válka, v níž zahynuly miliony obětí. V důsledku toho panoval všeobecný nedostatek jídla a otopu.

Španělská chřipka v Jindřichově Hradci
Inzerce na Mattoniho kysibelku. Ohlas od Nežárky,
Španělská chřipka v Jindřichově Hradci
Inzerce na Luhačovickou vodu Alaška. Ohlas od Nežárky,

O týden později již Ohlas otiskuje článek, v němž připomíná, že: „Španělská chřipka zuří u nás v míře netušené. Tabule na věži jest stále popsána a zvuk umíráčku slyšeti co chvíli“. Prázdniny ve školách byly prodlouženy prozatím do 26. října a jako nejlepší prevence byla doporučována čistota rukou i úst. Dále se v týdeníku připomíná, že k rozšíření nemoci přispívají taneční zábavy a valná shromáždění, které by proto měly být zakázány. V jiném příspěvku se poukazuje na nebezpečí přenosu nákazy prostřednictvím papírových peněz a připomíná, že peníze nepatří do kuchyně. Totéž číslo přináší krátká oznámení úmrtí občanů města na španělskou chřipku, připomíná majitele velkoobchodu s železem a otce malého synka devětadvacetiletého Bohuslava Kašeho nebo třicetiletého syna obchodníka Františka Součka, který zesnul v den svých narozenin a měl se brzo ženit. Právě toto číslo Ohlasu od Nežárky nese stopu citelného zásahu tiskové cenzury, díky níž byl ze stran 2 a 3 vyňat příspěvek nazvaný Slavnostní nálada, který informoval o shromáždění občanů města spojené se vznikem republiky. Inzertní část periodika otiskla reklamu na Luhačovickou vodu Alasku, kterou prodával zdejší obchodník Školaudy a byla považována za „velmi dobrý prostředek proti španělské chřipce“, stejně jako Mattoniho kysibelská kyselka „nejosvědčenější ochranný prostředek při epidemii a nakažlivých nemocích“, inzerovaná v Ohlase o týden později. Druhého listopadu přinesl týdeník na úvodní straně oznámení o vzniku samostatné Československé republiky a následující týden také zprávu o započetí odloženého školního roku na jindřichohradeckých školách, kde si žáci při slavnostních shromážděních připomněli aktuální významné události. Hrozba nemoci však visela nad Jindřichohradečany ještě celé měsíce.

Štěpánka Běhalová


ZDROJE:

Náhledový obrázek: Nemocnice na dobové pohlednici města (Z knihy Proměny slavného města po velkém požáru 1801)

Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Španělská chřipka [online, citováno 1. 04. 2020]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=%C5%A0pan%C4%9Blsk%C3%A1_ch%C5%99ipka&oldid=18354869

Ohlas od Nežárky, 1918. [online, citováno 1. 04. 2020]. Dostupný z www: http://kramerius.mjh.cz/periodical/uuid:b247275f-435d-11dd-b505-00145e5790ea

Novák, Martin, Oběti španělské chřipky si vzaly tajemství nemoci s sebou do hrobů, jedna chyba stála Filadelfii tisíce životů. Hospodářské noviny, 27. 3. 2020 [online, citováno 1. 4. 2020]. Dostupný z WWW: https://archiv.ihned.cz/c7-66741620-qf5p9-3e9045a7e9fbf07?fbclid=IwAR165KGRP97lsR9SunccmU515hIg1h2_XyAhcQFvz-iF3xeXwo_orvvEqyo

SALFELLNER, Harald. Španělská chřipka. Příběh pandemie z roku 1918. Praha 2018, 168 s.

SPINNEY, Laura. Bledý jezdec. Španělská chřipka roku 1918 a jak změnila svět. Praha 2017, 427 s.