Milí nepřátelé trávníku, v našem druhém setkání se podíváme na ostrovy. Taky je máte rádi? Já jo. Miluju hlavně ty Karibské, Havajské, ostrovy v Tichém oceánu a hromadu dalších, na které se taky nikdy nepodívám. Ale s jistotou vím jedno. Existují ostrovy, které můžu obdivovat denně, a vždycky mi spolehlivě přivodí mořskou nemoc. Jsou to travnaté ostrůvky uprostřed křižovatek a jejich kamarádi tenké pásky mezi silnicí a chodníkem.
Jasně, že všichni chceme udělat něco, čím pomůžeme k záchraně planety. A protože každý dělá, co umí, dopravní inženýři se do toho pustili po svém. Začali vyrábět ostrůvky, ostrovy a někde dokonce celá souostroví zeleně uprostřed našich silnic. Tyhle plochy bývají dokonale vypolstrované betonem a asfaltem, v létě slouží jako pánvička a v zimě jako bazén. Stromy v nich nepřežijí víc jak pár sezón, a tak se do nich navrhuje zpravidla trávník. Počítač dopravního inženýra totiž obsahuje jen dvě ekologicky přijatelné položky, jsou to trávník a strom. A pokud má být výsledek opravdu profesionální, rozuměj zajímavý, je u stromu napsáno buď Acer platanoides ´Crimson King´ nebo Acer platanoides ´Globosum´. Volně přeloženo javor s červenými listy nebo javor s korunou kulatou jak lízátko, protože když už se něco sází, tak to musí být hlavně hodně zajímavé a pestré. Kdo se má koukat na vobyčejnej strom.
Dnešní zamyšlení ale nemá být ani tak o stromech jako spíš o trávě, kterou tam pan inženýr namaloval. Pak totiž přijde další inženýr, tentokrát stavební, který trávu na ostrově chce mít zelenou nejpozději včera. Chudák dlaždič nebo asfaltér,…kde by se tu vzal zahradník, že jo. Tak ten chudák dlaždič nebo asfaltér neví co s tím, a proto betonovou pánvičku zaplní trochou něčeho hnědého, co připomíná hlínu. Jako petrželku na prasátko pak povrchu nasype travní směs pro rychlé ozelenění a efekt je bleskový. Za pár dní je ostrov zelený. V tu chvíli přichází na řadu inženýr číslo tři, který pozitivní ekologický efekt ostrova katapultuje do nové dimenze. Zakáže sekání. Hlavně teda kvůli ochlazování města, protože jak známo vyprahlá dvoumetrová tráva s lebedou a bodláky je nejlepší klimatizace na světě hned po dožívajících torzech stromů. Jo a taky kvůli biodiverzitě. Všelijaká zvířata přece milují vysokou trávu a vůbec nevadí, že je to prostor metr krát metr na křižovatce u Kauflandu, stěhujou se hned. Vůbec nejvíc zvyšují biodiverzitu těchto míst pejskaři, protože čím je tráva vyšší, tím víc se jich tam vejde a tím míň jsou vidět…exkrementi jedni nezbední. Jak vidíte, travnaté ostrůvky jsou všeobecně uznávaným prvkem, který prokazatelně snižuje globální oteplování planety a pomáhá ke zmenšování ozónové díry, a proto nám přibývají jako houby po dešti.
Nemám nic proti trávníku na fotbalovém hřišti, na golfovém hřišti, ani proti trávníku v parku, kde si lidi rozloží deku a dají řízek mezi dva chleby. Dokonce přežiju i trávník na zahrádce rodinného domu, ale co fakt ze srdce nenávidím, je trávník na ostrůvcích a páscích nejlépe s dopravní značkou. Zkrátka na místech kam si nikdo nepůjde sednout ani s pivem a cigárem, natož se svačinou a přáteli. Trávník je nejnáročnější a nejdražší zahradnická disciplína a my ho tu sypeme na všechny ty takzvané zbytkové plochy, jako by se nechumelilo. Nevíš co s tím? Dej tam trávník! Přitom existuje tolik možností, které ve finále nejsou dražší než ten profláknutý nebo spíš odfláknutý neposekaný trávník plný plevele. Přitom vypadají zajímavě, opravdu zvyšují biodiverzitu a snižují odpar. A ještě se na nich děti naučí poznat kedlubnu od muškátu. Jsou to…tramtadadá…záhony
Záhony keřů, trvalek, letniček, letniček s dvouletkami, trvalek s letničkami, keřů s trvalkami, trvalek s cibulovinami a taky cibulovin s trvalkami nebo jenom záhon cibule…a šup máme tady pěkný gulášek. Takže pro začátek by mohl stačit záhon trvalek.
První vlaštovky v podobě štěrkových trvalkových záhonů přiletěly vloni na křižovatku u trojstřediska na sídlišti Vajgar. Myslím, že se to povedlo. A taky si myslím, že podobné vlaštovky patří hlavně do centra….respektive, že do centra nepatří ty proklaté travnaté ostrovy plné vajglů a psích bobků. Tak jsme udělali malý hokus pokus. Vzali jsme rýče a lopaty a v takovém trojúhelníčku pod Nežáreckou bránou, kam nikdo piknikovat nechodí, jsme vyměnili trávník za kytky…jen tak, protože se nám chtělo, a protože nám to na městském úřadě dovolili. Teď počkáme na jaro a uvidíme, jestli příští rok něco uvidíme.
A taky tajně doufám, že se nám tady tenhle nešvar, začne rozmáhat víc. V posledních dnech se totiž něco rozmáhá na Masarykově náměstí. Zatím to vypadá, jako budoucí záhon s malým plůtkem okolo, …ale v Hradci nikdy nevíš. Každopádně překvápko to bude určitě příjemné…minimálně pro mě.
Michaela Zudová
Zelenej šerif nosí kolty proklatě nízko, je to tvrďák, neohrožený strážce veřejných prostranství a neúnavný bojovník za jejich zkulturnění. Má oči otevřené a píše o tom, co vidí, s ledovým klidem dá neotřele najevo, kdo se kde úplně utnul a stejně tak, co jeho oku lahodí.
Proto je nám ctí našim čtenářům oznámit, že dobrodružství Zelenýho šerifa jsou od začátku listopadu 2020 pravidelně součástí Hradeczije.cz. Zelenej šerif je tu a s ním přichází zákon!