V roce 1594 přišel do Jindřichova Hradce na přání posledního pána z Hradce Adama II. a jeho manželky Kateřiny z Montfortu, která byla horlivá katolička, jezuitský řád.
Ruperta Přecechtěla Českoslovanský Plutarch
z roku 1872. Knihovna Muzea Jindřichohradecka KNI 9328.
Počátky působení tohoto katolického řádu ve městě byly poznamenány nepřízní zdejších měšťanů hlásících se k evangelickým konfesím. Ke změně došlo po bitvě na Bílé hoře, když nový zámecký pán Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka potrestal zdejší zpupné měšťany a vymohl u papeže povýšení zdejší farnosti na proboštsví. Rekatolizace zahájená jezuitským řádem přinesla své výsledky poměrně záhy a již v polovině 17. století byli ve městě nekatolíci výjimkou. Přispěl k tomu také jezuity i místními františkány organizovaný bohatý náboženský život s řadou slavností, procesí a poutí.
V roce 1637 nechali jezuité do města přenést ostatky sv. Hippolyta, který se stal patronem města a do jehož ochrany se Hradečané uchylovali při všech vypjatých situacích. Jezuitský řád dodnes připomíná v Jindřichově Hradci rozsáhlý komplex budov, který byl pro něj vystavěn.
Renesanční stavba jezuitské koleje byla zahájena položením základního kamene v roce 1595 a dokončena výstavbou raně barokní kaple sv. Maří Magdaleny s bohatou štukovou výzdobou v roce 1632. Fundaci na založení koleje rozšířila později Kateřina z Montfortu ještě o seminář, jehož pozdně renesanční budova s kaplí sv. Víta naproti koleji při Nežárecké bráně byla dokončena počátkem 40. let 17. století. Dnes sídlí v budově jezuitské koleje Muzeum fotografie a moderních obrazových médií a v budově semináře expozice Muzea Jindřichohradecka, kaple sv. Maří Magdaleny slouží jako koncertní sál.
Když jezuitský řád, zrušený nařízením Josefa II., odcházel v roce 1773 z města, zanechal za sebou výraznou stopu na vnější podobě města a do historie se zapsal také svým zdejším pedagogickým působením. Dodnes jej připomíná unikátní rukopisná kronika koleje, která zachycuje historii jezuitského ústavu a popisuje též významné události ve městě. Doplňuje ji Katalog osob jezuitského gymnázia z let 1595–1693, jenž připomíná i mnohé významné příslušníky řádu, kteří v Jindřichově Hradci působili. Patřil k nim i pedagog Bohuslav Balbín, učený jezuita a proslulý historik, po němž je dodnes pojmenováno náměstí mezi jezuitským seminářem a jezuitskou kolejí.
Štěpánka Běhalová