Kulturní dům Střelnice vás zve na divadelní hru divadla Járy Cimrmana „Němý Bobeš“ dne 24. června 2019 od 19.00 hodin do jindřichohradeckého divadelního sálu Střelnice.
Hrají: Miloň Čepelka, Jan Hraběta /Jaroslav Weigel, Petr Brukner/Bořivoj Penc, Zdeněk Svěrák/Genadij Rumlena, Robert Bláha/ Václav Kotek, Michal Weigel
Předprodej vstupenek začíná dne 23. 5. 2019 od 15.00 hodin
To, co se stalo s Cimrmanovou hrou Němý Bobeš, je výsledkem střetnutí dvou myšlenkových živlů: nezkrotého tvořivého pudu umělcova se stejně nezkrotným pudem malého českého samozásobitele. Zatímco na jedné straně vidíme obdivuhodné úsilí poznat a ztvárnit svět a dobrat se podstaty lidského konání, na druhé straně setkáváme se jen s přízemní snahou nasušit na zimu pár hub. V případě Němého Bobše ten malý, zapšklý svět Josefa Padevěta bohužel vítězí. Smyslem naší práce bylo napravit, co se dá. Část vzácného díla jsme zachránili, část je již nenávratně ztracena. Kdyby se nám však podařila jediná věc, byli bychom spokojeni. Totiž, aby si každý divák po zhlédnutí našeho představení řekl: „A co já? Na čem já suším houby?“
Kromě tří ucelených pasáží jsme měli při rekonstrukci Cimrmanova Němého Bobše k dispozci pouze tato slova: …již to v sobě nebudu dusit… Mikovec vrací se z pole a svalí s mohutným žuchnutím na stůl svůj… základ státu… je to šestnácterák… podá ho faráři… Krugeho, Schmieda a Wolfa v živém hovoru… první kolo, a hned premiér…pomoc, zloděj!… sluha odejde… včelička… pojď sem, Bobši…
L. Smoljak, Z. Svěrák
Na rozdíl od většiny ostatních her není tato členěna na dvě samostatné části – odborné referáty a následnou souvislou ukázku z Cimrmanova zrekonstruovaného díla. V této hře je divákům ukázán celý náročný proces rekonstrukce a ze hry Němý Bobeš jsou používány krátké ukázky, které tento proces dokumentují. Pro srovnání jsou scény ze hry často provedeny ve dvou variantách – podle rekonstrukce vídeňského cimrmanologa profesora Fiedlera a následně ve (samozřejmě správnější a autentičtější) variantě podle rekonstrukce provedené týmem Divadla Járy Cimrmana. Odlišnosti v obou pojetích plynou zejména z toho, že rozsáhlé pasáže původního textu jsou nečitelné, neboť Cimrmanův soused Padevět na něm opakovaně sušil houby, a je tedy potřeba mnoho domýšlet a dovozovat. Prof. Fiedler se pak nechává zmást i tím, že Cimrman svou hru psal na hlavičkový papír firmy Hurych a synové, parní mlýny.