4.9 C
Jindřichův Hradec
19.04. 2024
Články

Velká válka ve sbírce Muzea Jindřichohradecka #14

V muzejním fondu Grafika a kresba jsou také zastoupena díla zobrazující zážitky z I. světově války, které vytvořili akademicky školení malíři bojující v řadách 75. pěšího pluku. Jmenovitě se jednalo o Oldřicha Vlacha, Jiřího Kauckého a Jana Autengrubera.

Velká válka ve sbírce Muzea Jindřichohradecka #14
Jan Autengruber, Studie mrtvého vojáka, 1917-18, uhel na papíře

U pluku působil také grafik Richard Lauda či pozdější významný jindřichohradecký městský architekt Antonín Mečíř. Oba spolupracovali během války na restaurování kostela sv. Jana Křtitele, ovšem jejich díla s válečnou tématikou se ve sbírkách muzea nenacházejí. Naopak se dochoval olej na kartonu zobrazující poloprázdnou ulici kdesi na ruské frontě od akademického malíře Árpáda Kállose, vojáka maďarského pluku převeleného do Jindřichova Hradce a velitele místní vojenské malířské školy v roce 1917.

Nejvýznamnějším a zároveň umělecky nejplodnějším malířem 75. pluku byl akademický malíř Oldřich Vlach. Během válečných let zaznamenal na řadě svých kreseb, akvarelech a kvaších každodenní život ve vojenských táborech, v zákopech na pozicích u Hodova a Augustovky v okolí Zborova. V drobných kvaších nazvaných Sanita či Pionýři přímo zachytil strasti ruského tažení. Dále namaloval akvarelové portréty hlavních představitelů pluku jako např. plukovníka Otto Husserla nebo podplukovníka Josefa Daubka.

Velká válka ve sbírce Muzea Jindřichohradecka #14
Ota Matoušek, Pochod ke Zborovu 1917 (z cyklu Anabáze bezejmenných brášků), 1965, linoryt

Naopak od známého jindřichohradeckého malíře Jiřího Kauckého je ve fon-du uložena pouze drobná kolorovaná kresba kulometu pocházející z období, kdy pluk působil na italské frontě a bojoval v okolí jihotyrolského Asiaga a Rovereta. Po pacovském rodákovi a akademickém malíři Janu Autengruberovi zůstaly ve sbírkách muzea dva expresivně laděné, uhlem kreslené výjevy bitevní vřavy a studie zobrazující mrtvého vojáka, které pocházejí z umělcovy pozůstalosti.

Osobní prožitky z východní fronty v Rusku nám předal akademický malíř a legionář Ota Matoušek v cyklu Anabáze bezejmenných brášků, který byl vydán v roce 1965. Cyklus 52 linorytů představuje na pozadí významných dějinných událostí let 1914-1920 životní osudy rakouského vojáka, pozdějšího československého legionáře.

Veřejnost se tak může těšit v roce 2017 na již zmiňované pokračování stejnojmenné výstavy, tentokrát s podtitulem Pětasedmdesátníci na italské frontě, na které se některá výše uvedená díla zajisté objeví.

Jakub Valášek – Muzeum Jindřichohradecka