Jedním se sbírkových fondů muzea, jenž obsahuje dokumenty a další památky na první světovou válku, je fond nazvaný Jan Zeman. Obsahuje především pozůstalost této významné jindřichohradecké osobnosti, kterou sám věnoval tehdejšímu městskému muzeu, ale i další předměty získávané postupně až do současnosti.
Jan Zeman se narodil 25. května 1865 v Praze, kde vystudoval konzervatoř a po krátkém angažmá v operním orchestru hrál na kontrabas a pozoun u vojenských hudeb v Praze, Plzni a ve Vídni. Od 1. ledna 1897 byl jmenován kapelníkem hudby jindřichohradeckého 75. pěšího pluku. Brzy se kapela pod jeho vedením stala známou a žádanou a byla často zvána k pohostinským vystoupením nejen do blízkého okolí, ale i do Tábora, Č. Budějovic a řady dalších měst.
V letech 1906-1910 působil Zeman se svou hudbou v Praze a po dvouletém pobytu v Jindřichově Hradci pak v Salcburku, kde pluk zastihla válka. Od listopadu 1918 žil opět v Hradci, byl jmenován kapelníkem hudby 29. pěšího pluku československé armády. V hodnosti kapitána odešel roku 1926 na odpočinek, dále však působil jako uznávaný odborník v několika jindřicho-hradeckých hudebních tělesech. Napsal na padesát skladeb, kromě vojenských pochodů to byla i hudba inspirovaná místy pobytu (např. Jindřichohradecká polka) či významnými osobnostmi (např. Mertův pochod). Jan Zeman zemřel 4. listopadu 1948 a je pochován na novém hřbitově.
Mobilizace v červenci 1914 zastihla Jana Zemana v Salcburku, jako kapelník však na rozdíl od plukovní hudby nemusel odjet na frontu a nastoupil na dovolenou. Teprve později působil u náhradního praporu v Debrecíně, v březnu 1917 ale i on musel do pole. Odjel do Haliče, po bitvě u Zborova byl pluk nasazen v jižním Tyrolsku na italské hranici. Koncem roku byl Zeman převelen do Debrecína, kde se stal správcem plukovního muzea.
Jan Zeman si pořídil zajímavý památník, do něhož si vlepoval výstřižky z novin, fotografie, programy koncertů plukovní hudby a další doklady svého působení v roli kapelníka. Tato „Kniha pamětní kapelníka Jana Zemana“, jak ji sám nazval, je jedním z nejzajímavějších předmětů fondu, spolu s rukopisnými inventáři plukovního muzea, památníky, zápisníky, korespondencí či úsměvnými karikaturami. Cenným dokladem Zemanovy činnosti za války je také deník, který si psal od března 1917 a jehož stránky vlepil do jednoho z fotografických alb, zařazených ovšem do sbírkového fondu Fotografie.
František Fürbach