Knihovna Muzea Jindřichohradecka uchovává řadu knižních a časopiseckých titulů souvisejících s 1. světovou válkou. Kromě již připomenutého Ohlasu od Nežárky, který zprostředkovával zpravodajství o dění v místě i ve světě pro frontu i týl, je to celá řada dalších knih a periodik vycházejících v průběhu války a také po válce.
Naši badatelé často žádají o předložení titulu Pětasedmdesátníci vzpomínají (Z pamětí účastníků světové války). Tento sborník sestavený z příspěvků 39 autorů, bývalých příslušníků jindřichohradeckého 75. pěšího pluku založeného již v roce 1860, vytiskla nákladem spolku Pětasedmdesátníci knihtiskárna Petra Franka v Táboře. Spolek tehdy vyzval příslušníky bývalého pluku k zaslání vzpomínek na dobu prožitou na vojně a část došlých příspěvků tak byla zpřístupněna veřejnosti. Když v roce 1936 almanach vyšel, nebyl jen vzpomínkovou záležitostí, ale sestavovatelé vyjádřili i další přání, související s politickou situací v Evropě: „aby tato kniha připomínala nám všem hlavní povinnost – zachovati tradici státní i vo-jenskou právě v nynější době, kdy zraky všech se zase upírají k armádě otázku: Jsme připraveni?“
V roce 1933 vytiskla knihtiskárna Jaroslava Svobody v Jindřichově Hradci jako otisk přílohy týdeníku Zájmy Českomoravské vysočiny titul Jana Kočvary Mé válečné útrapy (historické vzpomínky prostého vojína na světovou válku). Rodák z nedalekého Popelína sepsal v roce 1925 rukopis se vzpomínkami na dobu pobytu na vojně v letech 1916–1921. Zajímavostí je, že do sbírek muzea byl v letošním roce získán od potomků originální autorův rukopis o úctyhodném rozsahu celkem 876 stran.
Řada občanů Jindřichova Hradce se z první světové války vrátila jako legionáři. Seznam československých legionářů z okresu Jindřichův Hradec, kteří bojovali v Rusku, Itálii a Francii pořídil a tiskem vydal místní Státní okresní archiv v roce 2001. Působení legií připomíná řada knižních titulů dochovaných v muzejní knihovně. S působením legií na Rusi souvisí například obrázková kronika československého revolučního hnutí na Rusi 1914–1920 Za svobodu, která vyšla ve čtyřech dílech v letech 1925–1929. K unikátům se řadí periodika určená pro české vojáky v Rusku, která tam vycházela v letech 1917–1920, Československý voják a Čes-koslovenský denník. V listopadu 1918 informovala o vzniku Československa, ale též o tragické smrti hrdiny první republiky plukovníka Josefa Jiřího Švece. Právě po něm byl v roce 1924 pojmenován jindřichohradecký vojenský pluk a o rok později též kasárna, před nimiž byl tehdy odhalen monumentální Švecův pomník. Zajímavý soubor literatury vztahující se k této osobnosti, obsahující též tištěný Deník plukovníka J. Švece a zmíněná periodika Československý voják a Československý denník, je v současné době vystaven veřejnosti na výstavě s názvem Z historie Švecovy koleje pořádané při příležitosti 90. výročí pojmenování budovy současné studentské koleje na Fakultě managementu VŠE v Jindřichově Hradci.
Štěpánka Běhalová