Aktuálně

Velká válka ve sbírce Muzea Jindřichohradecka #9

Knihovna Muzea Jindřichohradecka uchovává řadu knižních a časopiseckých titulů souvisejících s 1. světovou válkou. Kromě již připomenutého Ohlasu od Nežárky, který zprostředkovával zpravodajství o dění v místě i ve světě pro frontu i týl, je to celá řada dalších knih a periodik vycházejících v průběhu války a také po válce.

Velká válka ve sbírce Muzea Jindřichohradecka #9Naši badatelé často žádají o předložení titulu Pětasedmdesátníci vzpomínají (Z pamětí účastníků světové války). Tento sborník sestavený z příspěvků 39 autorů, bývalých příslušníků jindřichohradeckého 75. pěšího pluku založeného již v roce 1860, vytiskla nákladem spolku Pětasedmdesátníci knihtiskárna Petra Franka v Táboře. Spolek tehdy vyzval příslušníky bývalého pluku k zaslání vzpomínek na dobu prožitou na vojně a část došlých příspěvků tak byla zpřístupněna veřejnosti. Když v roce 1936 almanach vyšel, nebyl jen vzpomínkovou záležitostí, ale sestavovatelé vyjádřili i další přání, související s politickou situací v Evropě: „aby tato kniha připomínala nám všem hlavní povinnost – zachovati tradici státní i vo-jenskou právě v nynější době, kdy zraky všech se zase upírají k armádě otázku: Jsme připraveni?“

Velká válka ve sbírce Muzea Jindřichohradecka #9V roce 1933 vytiskla knihtiskárna Jaroslava Svobody v Jindřichově Hradci jako otisk přílohy týdeníku Zájmy Českomoravské vysočiny titul Jana Kočvary Mé válečné útrapy (historické vzpomínky prostého vojína na světovou válku). Rodák z nedalekého Popelína sepsal v roce 1925 rukopis se vzpomínkami na dobu pobytu na vojně v letech 1916–1921. Zajímavostí je, že do sbírek muzea byl v letošním roce získán od potomků originální autorův rukopis o úctyhodném rozsahu celkem 876 stran.

Řada občanů Jindřichova Hradce se z první světové války vrátila jako legionáři. Seznam československých legionářů z okresu Jindřichův Hradec, kteří bojovali v Rusku, Itálii a Francii pořídil a tiskem vydal místní Státní okresní archiv v roce 2001. Působení legií připomíná řada knižních titulů dochovaných v muzejní knihovně. S působením legií na Rusi souvisí například obrázková kronika československého revolučního hnutí na Rusi 1914–1920 Za svobodu, která vyšla ve čtyřech dílech v letech 1925–1929. K unikátům se řadí periodika určená pro české vojáky v Rusku, která tam vycházela v letech 1917–1920, Československý voják a Čes-koslovenský denník. V listopadu 1918 informovala o vzniku Československa, ale též o tragické smrti hrdiny první republiky plukovníka Josefa Jiřího Švece. Právě po něm byl v roce 1924 pojmenován jindřichohradecký vojenský pluk a o rok později též kasárna, před nimiž byl tehdy odhalen monumentální Švecův pomník. Zajímavý soubor literatury vztahující se k této osobnosti, obsahující též tištěný Deník plukovníka J. Švece a zmíněná periodika Československý voják a Československý denník, je v současné době vystaven veřejnosti na výstavě s názvem Z historie Švecovy koleje pořádané při příležitosti 90. výročí pojmenování budovy současné studentské koleje na Fakultě managementu VŠE v Jindřichově Hradci.

Štěpánka Běhalová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjadříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít