Aktuálně

Výstava lidových podmaleb na skle ze sbírek kamenického muzea

Na listopad a prosinec letošního roku připravili pracovníci kamenického muzea pro návštěvníky výstavu lidových podmaleb na skle. Kamenické muzeum uchovává ve své sbírce na čtyři desítky těchto zajímavých artefaktů. Nejedná se tedy o početně velký soubor, nicméně i podle soudu odborníka na tuto tématiku, PhDr. Luboše Kafky z pražského Etnologického ústavu, je v něm několik zajímavých kusů – např. obrázek Panny Marie Pomocné, datovaný kolem roku 1800 nebo patrně nejkvalitnější podmalba sbírky sv. Rozálie z 1. třetiny 19. století.

Malba na sklo patří k nejstarším technikám zdobení skla. Vedle malby „za tepla“ (tzv. email) se vyvinula i technika malby „za studena“, většinou prováděná temperovými barvami na zadní stranu skleněné tabulky – odtud termín podmalba. Znamenalo to, že obrázek byl vytvářen opačným postupem než při „běžné“ malbě. Nejprve autor maloval to, co bylo divákovi nejblíže – tedy oči dříve než obličej, ozdoby na šatech dříve než šaty atd. Nakonec byl obrázek ozdoben květinovými ornamenty a celá plocha natřena barvou, která tvořila pozadí. Podmalba na skle se objevovala údajně již v Byzantské říši, odkud byla přenesena do Itálie. Odtud se v 15. a 16. století rozšířila dále do Evropy prostřednictvím klášterů. Za vlády Rudolfa II., kdy technika podmalby prožívala v Evropě velký rozkvět, byla jedním z center tohoto druhu výtvarného umění Praha. Ke zlidovění této techniky došlo kolem poloviny 18.století, a to vlivem několika faktorů – zlevnění výroby skla a tím i dostupnost pro širší vrstvy obyvatelstva i postupné zlepšování ekonomického postavení venkova, jehož projevem byla mj. zvýšená poptávka po náboženských a zdobných předmětech. Střediska výroby skleněných podmaleb ležela především v pohraničních oblastech, na Šumavě a v Bavorském lese, po Domažlicko až Chebsko, na severu Čech v okolí Nového Boru, České Kamenice, Skalice až po Jablonecko. Každá z oblastí si vytvářela svůj charakteristický styl. Nejčastějšími náměty lidových podmaleb se stali světci, patroni a ochránci řemesel, zdraví nebo majetku. Tak například sv. Florian chránil před požárem, sv. Jan Nepomucký před vodou, sv. Josef ochraňoval rodinu, sv. Izidor rolníky atd. Často se vyskytovaly různé Madony, Ukřižování, Betlémy, Boží hrob či svatá Trojice.

Výstava je přístupná od 9. listopadu v obvyklé otevírací době.

Text a foto: Petr Pech