Aktuálně

Za památkami města do depozitářů (800 let Jindřichova Hradce #10)

Život i bohatství každé společnosti tvoří nejen aktuální materiální a společenské podmínky, ale také historické památky a tradice jako odkaz jejích předků. Péče o hmotné i nehmotné kulturní dědictví se stala od 19. století předmětem cíleného zájmu společnosti i v Jindřichově Hradci. Psala se zde kronika města a kroniky jindřichohradeckých škol, svou činnost písemně zaznamenávaly také nově zakládané spolky. Značná pozornost byla věnována historiografii a vlastivědě města a regionu, jejichž výsledkem byla řada drobnějších odborných prací i děl monografických. Důležitou roli na tomto poli plnila jindřichohradecká Landfrasova tiskárna.

Za památkami města do depozitářů (800 let Jindřichova Hradce #10)
Původní instalace expozice muzea

Písemnosti spojené s činností zámeckého panství a pozdějšího velkostatku uchovával zámecký archiv, který dodnes disponuje vzácnými rodinnými archivy pánů z Hradce, Slavatů z Chlumu a Košumberka a Černínů z Chudenic. Významné postavení těchto rodů v českých dějinách předurčuje také jedinečnost archivu, který sídlí v prostorách starobylého jindřichohradeckého hradu a zámku. Státní hrad a zámek dnes patří spolu s Krýzovými jesličkami v Muzeu Jindřichohradecka k zdejším nejatraktivnějším turistickým cílům. Právě založení městského muzea v roce 1882 bylo zásadním počinem v oblasti péče o památky. V současnosti Muzeum Jindřichohradecka uchovává a doplňuje kvalitní, rozsáhlou a pestrou sbírku místních památek, která obsahuje více než sto tisíc sbírkových předmětů mimořádné historické, umělecké a dokumentační hodnoty. Významným zdrojem literatury pro historiografická a vlastivědná bádání o regionu je Knihovna Muzea Jindřichohradecka, která uchovává 30 tisíc knihovních jednotek.

Za památkami města do depozitářů (800 let Jindřichova Hradce #10)
Třetí nádvoří jindřichohradeckého zámku, kde
sídlil zámecký archiv

V roce 1954 byl zřízen Státní okresní archiv Jindřichův Hradec, který sídlí na rohu Václavské a Vídeňské ulice. Jeho hlavní součástí se stal pro dějiny města zásadní jindřichohradecký městský archiv, který obsahuje 138 běžných metrů archiválií z let 1372-1945. Významná je též Sbírka dokumentace, kterou pod názvem Kulturně historický archiv založil Jan Muk. Čítá 388 archivních kartonů a obsahuje množství dokumentárního materiálu k historii samotného města i dalších obcí okresu.

Důraz na význam Jindřichova Hradce jako historického a kulturního střediska kladou též nově vzniklé instituce – Muzeum fotografie a moderních obrazových médií, Dům gobelínů, kulturních tradic a řemesel a nejnověji také výstavní síň Stará radnice. O místní tradice pečuje také městská knihovna, založená již v roce 1892, místní spolky a sdružení, především jindřichohradecká obec baráčníků Kunifer a Spolek přátel starého Jindřichova Hradce.

Za památkami města do depozitářů (800 let Jindřichova Hradce #10)
Titulní strana sedmisvazkových Dějin města Jindřichova Hradce.

Současná doba přináší řadu nových možností ve zpřístupnění obsahu archivu a muzeí. Od studia v badatelnách obou archivů a Muzea Jindřichohradecka se jejich práce přesouvá do online prostředí, a to především díky péči, která je v těchto institucích věnována digitalizaci. V Digitálním archivu SOA v Třeboni jsou zpřístupněny nejdůležitější archiválie z obou zdejších archivních pracovišť. Jedná se především o matriky, sčítací operáty, obecní, školní a spolkové kroniky. V digitální podobě zde zájemci naleznou například kroniku zdejší jezuitské koleje a katalog osob jezuitského gymnázia, unikátní Graduál literátského bratrstva nebo deníky Evžena Karla Černína. Také Muzeum Jindřichohradecka na svých webových stránkách zpřístupňuje prostřednictvím digitální knihovny Kramerius desítky titulů regionálních periodik a prostřednictvím evropské digitální knihovny Manuscriptorium předkládá zájemcům online téměř sto svých nejvýznamnějších rukopisů a starých tisků.

Štěpánka Běhalová