Hračky ze Státní hračkářské cvičné dílny
Muzeum ve své sbírce uchovává soubor hraček vyrobených frekventanty Státní hračkářské cvičné dílny, která byla v Kamenici nad Lipou zřízena v roce 1939 a působila zde do roku 1943. Její existence přímo souvisela s odstoupením pohraničních území (tzv.Sudet) Německu v září 1938. Ztrátou tohoto území přišlo tehdejší Československou m.j. o značnou část výroby hraček, která byla situována do oblasti Šumavy a Krušných hor.
Rubrika nazvaná Ze sbírek Městského muzea v Kamenici nad Lipou představí zajímavé předměty, které uchovává ve svých sbírkách městské muzeum. Chápeme tuto formu jako další možnost (vedle stálé expozice či krátkodobých výstav) zpřístupnit zájemcům z řad nejširší veřejnosti sbírkový fond kamenického muzea.
Město Kamenice nad Lipou se, při vědomí zásob dřeva v bezprostřední blízkosti, obrátilo na Ministerstvo školství a národní osvěty se žádostí o povolení zřídit Státní hračkářskou cvičnou dílnu. Žádosti bylo vyhověno výnosem č.j. 70.243/39-II/2, který povoloval otevření dílny od počátku školního roku 1939/40, tehdy jediné svého druhu v Československu. Škola byla koncipována jako desetiměsíční kurz, jehož absolventi měli obdržet osvědčení opravňující je ke zřízení vlastní výroby hraček. Učební osnovy se skládaly z pěti hlavních částí: 1. práce truhlářské (obrábění součástek a jejich spojování klihem či hřebíčky, sestrojování jednoduchých tvarů apod.), 2. práce soustružnické (vytáčení tenkých válečků a kotoučů, základní řezy), 3. barvení a malování hraček, 4. základní výroba hraček a upomínkových předmětů, 5. teorie (nauka o surovinách, způsoby práce, kalkulace výrobků). Do kurzu byli přijímáni žáci, kteří dosáhli minimálně 14 let věku.
Vedením školy byl pověřen Gustav Holešovský (sochař a ředitel jedné z pražských odborných škol) a řídil ji pětičlenný školní výbor, do něhož dva členy volilo městské zastupitelstvo (zvoleni starosta města JUDr. Jan Vála a II. náměstek starosty Leopold Čeček, majitel truhlářství) a tři Státní ústav školský pro domácí průmysl v Praze. Vyučování bylo slavnostně zahájeno 1. září 1939 v provizorních prostorách hotelu U lípy. Již 18. července téhož roku však městská rada na mimořádném zasedání zadala výstavbu budovy, která měla sloužit pro mateřskou školu a hračkářskou cvičnou dílnu. Pro stavbu věnovalo město pozemek za tehdejším okresním úřadem a zadala ji místnímu staviteli Janu Kubátovi. Přes různé obtíže se mateřská škola a hračkářská dílna mohly do nového objektu nastěhovat již v listopadu 1939. Státní hračkářská cvičná dílna působila v Kamenici nad Lipou celkem tři školní roky. V roce 1943 byla do budovy, dosud určené pro hračkářskou dílnu a mateřskou školu, přemístěna národní škola (část školní budovy obsadila Obchodní akademie a obchodní škola, přemístěná do Kamenice rozhodnutím Ministerstva školství z Jindřichova Hradce). Počínaje novým školním rokem 1943/1944 došlo k přemístění Státní hračkářské cvičné dílny do Chrudimi.
Navzdory svému nedlouhému působení se hračkářská škola pozitivně zapsala do historie Kamenice nad Lipou. Splnila své poslání vychovat budoucí výrobce hraček. Důkazem toho je mj. existence firem JARI Jaroslava Richtra nebo Jaroslava Laňky ml., které hračky produkovaly, a také výroba populárních obrázkových skládacích kostek (tzv. kubusů) v kamenickém Průmyslovém podniku.
Petr Pech – Foto: Archiv muzea – (Zpravodaj Kamenice nad Lipou 4/2018)