Zlatý věk města (800 let Jindřichova Hradce #4)

Výhodná geografická poloha na křižovatce cest formovala po staletí podobu města nad Vajgarem. Jeho úspěšný vstup do zlatého věku 16. století podmínila obratná politika posledních zástupců rodu pánů z Hradce – Adama I., Jáchyma a Adama II.

Adam I., který se brzy stal nejvyšším královským kancléřem a jako jeden z předních šlechticů podpořil habsburskou kandidaturu na český trůn, založil politickou orientaci rodu, která umožnila následný rozvoj hradeckého dominia. Po jeho nenadálé smrti v roce 1531 se ujal na patnáct let správy za Adamovy syny poručník Volf Krajíř z Krajku a roku 1550 došlo na dělení rodového majetku, přičemž již dospělému Jáchymovi zůstal Jindřichův Hradec a bratr Zachariáš získal Telč. Za obou sečtělých bratrů se jejich panství znovu rozrostla a prosperující města zaplnily skvostné renesanční památky.

Během vlády Jáchyma z Hradce, držitele řádu Zlatého rouna, pokračovala Adamem započatá přestavba gotického hradu na honosný zámek. Renesanční háv získala řada měšťanských domů, například tzv. Langrův, a vznikaly i honosné dvorce na okrajích města, k nimž patřil Kajorův, Jakubský či Čechovský dvůr. U řeky Nežárky byl postaven nákladem Jáchyma a Anny z Rožmberka Devítský mlýn a v roce 1551 rozšířen zámecký mlýn „U Čtrnácti“. Významným Jáchymovým podnikem bylo v roce 1564 založení nového městského špitálu u kostela sv. Jana se dvěma honosnými renesančními sály. Již v roce 1570 nechala vdova po zemřelém Jáchymovi vybudovat v hlavním městském kostele impozantní mauzoleum se sarkofágem s postavou zemřelého manžela.

Zlatý věk města (800 let Jindřichova Hradce #4)
Dobová pohlednice s perlou zaalpské renesance – zámeckým rondelem.
Zlatý věk města (800 let Jindřichova Hradce #4)
Vstupní portál tzv. Adamova stavení s aliančními znaky Adama II z Hradce a jeho ženy Kateřiny z Montfortu.
Zlatý věk města (800 let Jindřichova Hradce #4)
Langrův dům s bohatou sgrafitovou výzdobou z 2. poloviny 16. století.

Ovšem k největší stavební činnosti došlo za Adama II. a Kateřiny z Montfortu. Na zámku působili vlašští architekti Antoniové Ericera, Melani či Cometa a Baltazar Maggi, kteří se nesmazatelně podepsali pod přeměnou hradu v reprezentativní zámek. Kromě dostavby panského pivovaru v letech 1580–1582 byly dokončeny nejreprezentativnější části zámku – architektem Maggim tzv. Nové stavení propojené se Španělským křídlem monumentálními Velkými arkádami od Antonia Melaniho. Španělské křídlo se starým palácem citlivě propojil Antonio Cometa tzv. Malými arkádami. Opravdovým skvostem se stal rondel podle návrhu Baltazara Maggiho dostavěný v roce 1596. Tímto počinem byla renesanční úprava zámku zakončena.

V roce 1590 povolil hradecký vladař stavbu utrakvistického kostela Nejsvětější Trojice dokončeného v roce 1594 ceněnou Pirchanskou kaplí. V témže roce začala u Nežárecké brány výstavba rozsáhlé nové jezuitské koleje a semináře, která byla postupně dostavěna v 1. polovině 17. století. Ani po smrti Adama II. stavební ruch neustal, v roce 1598 byl tzv. Klášteříček přebudován na sídlo určené pro vdovy po vrchnosti a spojen krytou chodbou s františkánským klášterem.

Až po smrti Jáchyma Oldřicha, posledního mužského potomka „vladařů domu Hradeckého“, skončila v roce 1604 i velká éra renesančního rozkvětu města. Nedlouho po převzetí panství Vilémem Slavatou se Čechy pohroužily do třicetileté války, nejkrvavějšího konfliktu evropského novověku.

Jakub Valášek

(zdroj: Městské informační centrum Jindřichův Hradec)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjádříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít