5.4 C
Jindřichův Hradec
16.10. 2024
Archivní

Bombardér T 2990 se odmlčel | Muzeum Jindřichohradecka

Krátce po půlnoci 23. června 1941 byl v čase 2:13 nad Holandskem sestřelen německým stíhačem Messerschmitt Bf-110 od 4./NJG I. bombardovací Wellington Mk.IC od 311. československé perutě. Stroj se šestičlennou posádkou velitele F/Sgt Viléma Bufky byl zničen během návratu na britskou základnu RAF East Wretham po útoku na německé Brémy. Sestřel přežil pouze Bufka, který se zachránil na padáku a padl do německého zajetí. Osud letců Jana Hejny, Viléma Konštackého, Aloise Rozuma, Leonarda Smrčka a Karla Valacha zůstal po dobu osmi desítek let neznámý. Hořící stroj se totiž zabořil několik metrů hluboko do měkké půdy poblíž malé nizozemské obce Nieuwe Niedorp.

S Klubem historie letectví jsme místo dopadu navštívili v červnu 2000 a v říjnu 2012. Setkali jsme se dokonce s pamětníky této tragické události. Od roku 2020 se na přání holandské vlády a se souhlasem Velvyslanectví České republiky v Nizozemí i několika rodin padlých letců připravovalo vyzdvižení vraku Bufkova Wellington Mk.IC KX-T (T 2990).

Vykopávkám předcházela mravenčí práce zejména Jaroslava Morochoviče při pátrání v matrikách a hledání dalších pozůstalých. Terénní výzkum proběhl v květnu a červnu 2021. Výsledky několikaleté práce představí dokument nizozemské televize „The Unknown Liberators“, který bude na přednášce promítnut. Analýza nalezených kosterních ostatků prokázala, že ve vraku skutečně zůstala těla všech pěti pohřešovaných mužů. Jejich ostatky byly osmdesát jedna let od jejich tragického skonu pietně uloženy 23. června 2022 do společného hrobu na spojeneckém válečném hřbitově v nizozemském Bergen op Zoom.

Historii vzniku 311. čs. bombardovací perutě RAF ve Velké Británii a tragický příběh posádky Viléma Bufky přiblíží Vladislav Burian a Jaroslav Morochovič na přednášce BOMBARDÉR T 2990 SE ODMLČEL. Akci pořádá Klub historie letectví Jindřichův Hradec ve spolupráci s Muzeem Jindřichohradecka v pátek 23. února 2024 od 18 hodin v konferenčním sále Muzea Jindřichohradecka ve Štítného ulici. Vstup je volný.

Vladislav Burian (NOVUM 2024/02)