Kramářské tisky byly oblíbeným levným tištěným produktem, který si lidé v 18. a 19. století kupovali na poutích, jarmarcích nebo od potulných prodejců. Tyto několikastránkové tiskoviny malého nejčastěji osmerkového či dvanácterkového formátu obsahovaly písně s náboženskou či světskou tematikou, modlitby nebo krátké příběhy. Titulní strana lákala kupující poutavým názvem a jednoduchou ilustrací z dřevořezového nebo dřevorytového štočku. Právě spojení jednotné formy s obsahem blízkým každodennímu životu lidí činí z kramářského tisku jedinečný fenomén lidové knižní kultury své doby.
Při jejich výrobě byl kladen důraz na nízké náklady – používal se levný papír, skromné ilustrace a rychlá výroba. Lidé si je kupovali na náboženských poutích a jarmarcích, kde byly k dostání v krámech, na tržních stáncích nebo při kolportáži na ulicích, dvorech či po vesnicích. Někdy text zazněl nejprve z úst vůdce náboženského procesí nebo jarmarečního prodavače, který jej zároveň přítomným prodával. Doma si lidé tisky ukládali samostatně nebo je vkládali do modlitebních knih, lepili na víka truhel či na vnitřní strany dveří skříní. Někdo si z jednotlivých tisků vytvářel tzv. špalíček – doma šitou knihu, k níž přišíval další nově získané tisky. Některým tiskům byla přisuzována také ochranná moc v nemoci, nepřízni počasí, válce a dalších životních nesnázích. Zvláštní druh tzv. pověrečných kramářských tisků dokonce lidé nosili stále při sobě.
Muzeum Jindřichohradecka uchovává ve fondu Kramářské tisky 4 400 inventárních čísel a jeho součástí je i šest dobových konvolutů, tzv. špalíčků. Fond byl budován již od 30. let 20. století tehdejším správcem Janem Mukem, novější rozsáhlé akvizice pocházejí z pozůstalosti Landfrasovy tiskárny, zakoupené v devadesátých letech 20. století. Tento typický produkt určený nejširším lidovým vrstvám měl v jindřichohradeckých tiskárnách své pevné místo. Ve fondu jsou zastoupeny též tisky z Prahy, Vídně, Chrudimi, Jihlavy, Litomyšle nebo Kutné Hora a Znojma. K nejstarším tiskům se řadí královéhradecký Tybelliův tisk Píseň o moci, divích a zázracích sv. Škapulíře z roku 1725 a příbramský tisk Dvě písničky nové velmi pěkné o svaté Anně z roku 1726. Nejstarší jindřichohradecký kramářský tisk je z roku 1733. Tisky s náboženskou tematikou jsou nejčastěji věnovány Ježíši Kristu, Panně Marii a sv. Janu Nepomuckému. Světská tematika zahrnuje barvité popisy tragických událostí (vraždy či přírodní katastrofy) a společenské novinky (pěstování brambor nebo módní výstřelky). Lyrické texty se často věnují milostnému životu.
Štěpánka Běhalová
