Tento sbírkový fond s celkovým počtem přes 3000 inventárních čísel zahrnuje převážně tisky, grafické listy a kresby, které vznikly v období baroka a v 19. a 20. století. Ovšem vyskytují se v něm i díla současných grafiků, vzniklá ve 21. století.
Ve fondu se nacházejí cykly grafických listů vytvořených různými technikami, zastoupeny jsou nejen mědirytiny, ocelorytiny a litografie, ale také třeba dřevoryty, linoryty, lepty a akvatinty. Fond obsahuje kromě děl řady uměleckých osobností spjatých s regionem – například Viléma Kostky, Oty Matouška, Richarda Laudy, Františků Prchlíka a Vitovského nebo Alexe J. Jelínka, také díla významných českých, potažmo československých malířů a grafiků. Jedná se hlavně o cyklus rozměrných návrhů pro textilní dílny Marie Teinitzerové. Mezi umělce, se kterými spolupracovala, patřili František Kysela, Cyril Bouda, Karel Svolinský, Milada Marešová nebo Karel Putz. Do fondu byl zapsán i soubor vedut různých evropských či českých a moravských měst a hradů, významný a ucelený je ovšem soubor vedut Jindřichova Hradce, který vznikal pod rukama předních českých grafiků během 19. století a počátkem 20. století.
Ve fondu skončila i pozůstalost po akademickém malíři Františku Strnadovi či Hanuši Gantnerovi, básníku a karikaturistovi Bedřichu Albrechtovi, po malíři ostrostřeleckých terčů Karlu Novákovi nebo po nedávno zesnulém malíři Antonínu Málkovi. K nejrozsáhlejším přírůstkům lze bezpochyby počítat akvizici expresivně laděného díla se sociální tématikou německo-české malířky a grafičky Tiny Bauer-Pezellen, jež v součtu čítá téměř čtyři sta kreseb, grafik, ilustrací dětských knih či různých kresebných skic. Celý tento soubor prošel několikaletým náročným restaurováním, aby nakonec mohl být souborně prezentován na malířčině výstavě, která se pod názvem Tina Bauer-Pezellen – Zapomenuté poklady uskutečnila v roce 2019.
Součástí fondu Grafika a kresba se stala i část umělecké pozůstalosti po textilní výtvarnici Marii Hoppe-Teinitzerové. Kromě zmiňovaných návrhů tapisérií vytvořených předními českými či česko-slovenskými umělci (například Františkem Kyselou, ukázka vpravo), se jedná hlavně o návrhy k různým druhům textilií, koberců, polštářů a jiným předmětům určeným do bytového interiéru. V několika případech jsou návrhy uloženy v původních Marií Teinitzerovou vyrobených deskách. Takto dochované předměty jsou neustálým a nevyčerpatelným zdrojem inspirace nejen pro muzejní pracovníky, ale také pro badatele z řad široké či odborné veřejnosti. Marii Teinitzerové je navíc věnován samostatný muzejní fond, který se chystáme přiblížit v některém z dalších pokračování našeho seriálu.
Jakub Valášek (NOVUM 2024/09)