Aktuálně

Pověst o poustevníkovi jindřišském

Na konci vesnice Jindřiše bývala za mlýnem jeskyně asi 3,5 m dlouhá, 1 metr hluboká a necelé 2 metry vysoká. Jeskyně už zmizela, když se tady stavěla dráha z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice. V té jeskyni bydlíval poustevník.

Ilustrační fotka od Wolfgang Eckert z Pixabay

Před dávnými časy žil šlechtic Uroch z Osečan, opilec a násilník. Při kázání jezuitského kněze Casilicesa se rozhodl změnit svůj život a učinit pokání. Když jednou usnul při modlení před obrazem Matky Boží v její kapličce na jindřichohradeckém zámku, dostal vnuknutí, aby odešel do jindřišské jeskyně, a tak své hříchy vykoupil kajícným životem poustevníka. Uroch tak učinil a zbožností, laskavostí a sebezapřením si získal lásku a úctu lidí. Když zemřel, chtěli ho lidé pochovat v Blažejově, ale voli stále zatáčeli k Hradci, takže dovezli poustevníka do Hradce a pochovali ho v kostele sv. Jana Křtitele.

Pověst o dopravě mrtvého poustevníka a jeho pohřbu u sv. Jana je dosud v Hradci známá, ale netýká se poustevníka jindřišského, ale poustevníka Fabiána nebo Fabiánka Mařána, který žil v jeskyni v lese u sv. Markéty. Prý jej voli sami dovezli až ke kostelu sv. Jana Křtitele, v němž byl pochován, a to u zdi v boční lodi, kde stojí oltář sv. Anny. Tam také někde podle zprávy Bohuslava Balbína byl náhrobní kámen s obrazem poustevníka s holí. Jednalo se však o obraz poutníka v dlouhém plášti, v nízkém klobouku se širokou střechou a s holí v ruce, jakého měli na stříbrném poli ve znaku páni z Osečan. Šlechtic Jan z Osečan dal svůj znak na listinu Jindřicha IV. z Hradce z r. 1486. Ale o životě Urocha (vlastně Hrocha) z Osečan není nic známo.

Vypravování o hříšném životě Urochově a o jeho obrácení je asi vymyšleno, aby se vysvětlilo, proč začal žít šlechtic jako poustevník. Jednotlivá fakta ale nejsou pravdivá. Uroch zemřel dřív, než do Hradce přišli jezuité. V jejich písemnostech není žádná zpráva o knězi Casilicesovi ani o popsání zázraku, který se udál pozoruhodným obrácením hýřivého šlechtice. Přitom jezuité takové činy popisovali rádi.

V době Balbínově byl na náhrobku tento nápis: Anno Domini 144. (poslední číslice scházela) feria . post festum S. Ambrosii obiit famosus Vir Uroch de Zoseczan. Hic sepultus. Orate pro eo. Náhrobní kámen však zmizel při opravě dlažby kostela.

Zdroj: 1. ZŠ Jindřichův Hradec

Seriál pověstí a legend Jindřichohradecka je publikován ve spolupráci s vedením 1. základní školy v Jindřichově Hradci.  Ponořte se s námi do tajuplné historie.