Aktuálně

Pověst o poustevníkovi jindřišském

Na konci vesnice Jindřiše bývala za mlýnem jeskyně asi 3,5 m dlouhá, 1 metr hluboká a necelé 2 metry vysoká. Jeskyně už zmizela, když se tady stavěla dráha z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice. V té jeskyni bydlíval poustevník.

Ilustrační fotka od Wolfgang Eckert z Pixabay

Před dávnými časy žil šlechtic Uroch z Osečan, opilec a násilník. Při kázání jezuitského kněze Casilicesa se rozhodl změnit svůj život a učinit pokání. Když jednou usnul při modlení před obrazem Matky Boží v její kapličce na jindřichohradeckém zámku, dostal vnuknutí, aby odešel do jindřišské jeskyně, a tak své hříchy vykoupil kajícným životem poustevníka. Uroch tak učinil a zbožností, laskavostí a sebezapřením si získal lásku a úctu lidí. Když zemřel, chtěli ho lidé pochovat v Blažejově, ale voli stále zatáčeli k Hradci, takže dovezli poustevníka do Hradce a pochovali ho v kostele sv. Jana Křtitele.

Pověst o dopravě mrtvého poustevníka a jeho pohřbu u sv. Jana je dosud v Hradci známá, ale netýká se poustevníka jindřišského, ale poustevníka Fabiána nebo Fabiánka Mařána, který žil v jeskyni v lese u sv. Markéty. Prý jej voli sami dovezli až ke kostelu sv. Jana Křtitele, v němž byl pochován, a to u zdi v boční lodi, kde stojí oltář sv. Anny. Tam také někde podle zprávy Bohuslava Balbína byl náhrobní kámen s obrazem poustevníka s holí. Jednalo se však o obraz poutníka v dlouhém plášti, v nízkém klobouku se širokou střechou a s holí v ruce, jakého měli na stříbrném poli ve znaku páni z Osečan. Šlechtic Jan z Osečan dal svůj znak na listinu Jindřicha IV. z Hradce z r. 1486. Ale o životě Urocha (vlastně Hrocha) z Osečan není nic známo.

Vypravování o hříšném životě Urochově a o jeho obrácení je asi vymyšleno, aby se vysvětlilo, proč začal žít šlechtic jako poustevník. Jednotlivá fakta ale nejsou pravdivá. Uroch zemřel dřív, než do Hradce přišli jezuité. V jejich písemnostech není žádná zpráva o knězi Casilicesovi ani o popsání zázraku, který se udál pozoruhodným obrácením hýřivého šlechtice. Přitom jezuité takové činy popisovali rádi.

V době Balbínově byl na náhrobku tento nápis: Anno Domini 144. (poslední číslice scházela) feria . post festum S. Ambrosii obiit famosus Vir Uroch de Zoseczan. Hic sepultus. Orate pro eo. Náhrobní kámen však zmizel při opravě dlažby kostela.

Zdroj: 1. ZŠ Jindřichův Hradec

Seriál pověstí a legend Jindřichohradecka je publikován ve spolupráci s vedením 1. základní školy v Jindřichově Hradci.  Ponořte se s námi do tajuplné historie.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjádříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít