Jarošovský posel Vít Ambrož žil tam, co se spojují dva potoky v řeku Nežárku. Byl poctivý a pracovitý, ale chudý. Jednou měl do Tábora doručit list a váček se stovkou dukátů.
Došel však jen k Lodhéřovu a tam ho přepadli lupiči. Ambrož už myslel na nejhorší, protože byl přesvědčen, že mu panstvo krádež neuvěří. A najednou spatřil myslivce. Ten mu chtěl poradit, když mu Ambrož slíbí, že půjde k němu na hájovnu na dva až tři roky pracovat, ale nesmí o tom nikomu říct. A tak podle myslivce Ambrož vylomil pár cihel na půdě za komínem. A tam našel truhlici se zlaťáky a bylo v ní tolik, že měl hodně, i když odpočítal to, co mu vzali loupežníci. A tak si Ambrož koupil kousek pole a louku a pak krávu, ale do služby k myslivcovi se mu nechtělo.
Myslivec si však pro něj přišel, a když se s Ambrožem vznesl, poznal Ambrož, že je to čert. Nakonec ale čerta přesvědčil, že to jinak nešlo, když o tom nesměl nikomu říct. A ďábel ho vehnal do služeb bohatého Turka. A pak Ambrož ďáblu řekl, že s ním půjde, když ještě bude moci uvidět Jarošov. Ďábel dokonce stanovil, že nechá Ambrože na pokoji, když cestou do Jarošova neusne. Ambrož si vyžádal hrst špendlíků a pak si je nepozorovaně napíchal do límce kolem krku. A tak vždycky, když už by měl začít podřimovat, hroty špendlíků ho pokaždé zburcovaly. Čert pak zmizel a jarošovskému poslu se už nikdy neukázal.
Zdroj: 1. ZŠ Jindřichův Hradec
Seriál pověstí a legend Jindřichohradecka je publikován ve spolupráci s vedením 1. základní školy v Jindřichově Hradci. Ponořte se s námi do tajuplné historie.