Aktuálně

Archeologický nález lidských kostrových hrobů v Třeboni

V únoru a březnu letošního roku proběhl záchranný archeologický výzkum v lokalitě Na Rybníčku v Třeboni, kde probíhala revitalizace parku a výstavba nového parkoviště. V rámci terénních zásahů došlo k zachycení několika lidských kostrových hrobů v primární poloze, které byly situovány netypicky za současnou ohradní zdí hřbitova u kostela sv. Alžběty. Odkryto bylo celkem 27 kostrových hrobů. Většina dodržovala zásady běžného křesťanského pohřebního ritu, kdy byli zemřelí do hrobu uloženi v natažené poloze na zádech a v přibližné západovýchodní orientaci s pohledem k východu.

Ve dvou případech bylo nicméně zaznamenáno nestandardní uložení zemřelých. Jeden nebožtík byl pohřben sice v natažené poloze, ale nikoli na zádech nýbrž na břiše, přičemž ruce měl složené pod břichem. Důvody tohoto jednání mohou být různé. Mohlo se jednat o člověka, který se něčím provinil vůči víře či společnosti nebo to naopak mohl být cizinec či člen jiného vyznání. V druhém případě se jednalo o dvojhrob, kdy byli do jedné rozměrnější hrobové jámy uloženi dva jedinci současně. Co bylo příčinou jejich smrti a proč byli pohřbeni pospolu, můžeme zatím pouze odhadovat. Bližší informace by mohla přinést probíhající antropologická analýza kostí.

Zkoumané hroby jsou datovány do rozmezí konce 16. až průběhu 18. století. Horní hranici představuje rok 1800, ke kterému se vztahuje mapa zobrazující rybník sahající v té době téměř až k současné hřbitovní zdi. V případě jednoho hrobu lze uvést přesnější dataci do 2. poloviny 18. století, a to na základě nálezu jednoho krejcaru Marie Terezie z roku 1762, který se nacházel v zásypu tohoto hrobu.

Vlastní hrobová výbava se v odkrytých hrobech téměř nevyskytovala, a pokud ano, jednalo se výhradně o kovové součásti oděvu charakteru bronzových obuvních přezek, drobných knoflíků nebo jednoduchých kovových záponek. Naopak předměty osobní zbožnosti typu křížků, růženců a medailonků, které jsou velmi typické pro novověký pohřební ritus, zde nebyly doloženy.

Otázkou zatím zůstává, proč se nalezené hroby nacházely mimo areál dnešního hřbitova za jeho ohradní zdí. Možnost, že by tyto hroby byly původně součástí hřbitova, který v minulosti sahal až do těchto míst a později byl zkrácen, se za současného stavu bádání jeví jako méně pravděpodobná. Dle zjištěných souvislostí a přítomných anomálií v pohřbívání se spíše skutečně jednalo o osoby záměrně pohřbené mimo posvěcenou půdu hřbitova avšak do jeho blízkosti. Důvodem mohl být spáchaný trestný čin, provinění se proti víře, cizí příslušnost nebo jiné náboženské vyznání. Jednou z více pravděpodobných hypotéz je souvislost zemřelých s určitým válečným konfliktem, který se odehrál v okolí Třeboně v 17. – 18. století nebo s existencí blízkého špitálu. Více informací v budoucnu přinese detailní rešerše archivních pramenů a především také antropologický průzkum kosterních pozůstatků.

Gabriela Kocinová, Jan Kocina (NOVUM 06/2022)