Čas zpomalení, čas přemýšlení (Otevřená OKNA)

Motto: Vedle uvědomění si, kdy se chopit příležitosti, je v životě nejdůležitější vědět, kdy se zříci výhody.“ Benjamin Disraeli (1804 -1881)

Během krátících se dnů, zatížených obavami o zdraví lidí, které máme rádi, se člověka zmocňují myšlenky velmi různorodé….. V Otevřených Oknech jsme vloni touto dobou připravovali blešák, adventní trhy, koncerty, výlety, dny otevřených dveří…. Vlastně velká část naší činnosti je zaměřená na setkávání, prohlubování kontaktů mezi lidmi…. Ač doba těmto aktivitám nenahrává, leccos nám pomáhá překonat technika, skrze kterou se můžeme potkávat alespoň virtuálně. Dobrovolnické aktivity v letošním roce probíhají minimálně. Neproběhne ani výcvik nových dobrovolníků, možná i příští rok budeme sklízet ovoce zastavení a dobrovolnické programy trochu křísit z mrtvých. Přesto tato úvaha není stížností. Je spíše poděkováním za to krásné, co bylo a ve chvílích úzkosti dává možnost obnovení krásných vzpomínek. Je zde i stokrát kritizovaný FB, messenger a jiná média, která nám umožňují vzájemné „doteky“. Vím o tobě, víš o mně…. V době, která dokáže vyvolávat úzkost, je pak nejdůležitější ten naprostý základ – a to je DOMOV. Místo, kde je teplo, kde si mohu odpočinout, kde jsou lidé, se kterými můžu sledovat film, vařit, uklízet…. Ano, zdálo by se, že ony „údržbové činnosti“ jsou otravné. Ony jsou – když máme spoustu vnějších lákadel, tak nás i zdržují. Nicméně v době zpomalení nám i tyto zdánlivě úmorné věci dávají strukturu a smysl času. A tak dnešní „otevřené okénko“ do naší činnosti dává nahlédnout do Chráněného bydlení. Nyní provozujeme v Jindřichově Hradci plně obsazené bydlení pro 12 klientů s mentálním, zdravotním a kombinovaným postižením.

V Dačicích jsme v loňském roce rovněž otevřeli bydlení pro 12 klientů. V současné době je rovněž obsazené. Pro některé z našich klientů přišla tato situace v hodině dvanácté. Dosáhli plnoletosti a končil jim pobyt v dětském domově. Kam dál, když možnost obstát sám v běžném světě není příliš reálná? Chráněné bydlení se ukázalo jako velmi dobrá volba. Spolupráce asistentů a opatrovníků, podpora mladého člověka s mentálním omezením, pevný řád, místo, kam patřím, kde mám svůj stůl, postel, kamarády…. Během času se řadě klientů podařilo najít zaměstnání, jiní chodí do sociálně terapeutických dílen. Snažíme se i o zapojení do různých volnočasových a komunitních aktivit. Leč nyní, v době ohrožení, se stahujeme do svého soukromí a čas naplňujeme těmi zdánlivě obyčejnými domácími činnosti. Od údržby až po různé hry…. A jsme rádi, že máme kde být, tvořit, máme s kým komunikovat, máme lidi, kterým na sobě vzájemně záleží….. To podstatné si opatrujeme s nadějí, že zase přijde čas širokého sdílení s běžným světem.

Poselství krize: “Je fajn, že mám někoho, pro koho můžu žehlit, vařit, komu mohu telefonovat, posílat fotky. Kéž nám zůstanou zachováni ti, na které rádi myslíme! A pokud již v době dušičkové zapalujeme svíčky, kéž je plamen plný dobrých vzpomínek! Krize jednou přejde. Zůstanou vzpomínky na to, jak jsme zacházeli se vztahy, s lidmi, s těmi, na kterých nám záleží…..“

Drahomíra Blažková

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjádříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít